Stejně jako u videa se i přehrávání hudby čím dál víc přesouvá do streamovacích služeb. Přesto má stále řada uživatelů vlastní sbírku hudby. Pojďme se podívat na hudební přehrávače, které jsou dostupné uživatelům Fedory.

Rhythmbox

Jedná se o klasiku mezi hudebními přehrávači pro Linux. Vznikl již v roce 2001 a ve Fedora Workstation je předinstalovaným přehrávačem už řadu let. Je postavený na multimediálním frameworku GStreamer a napsaný v GTK+. Umí přehrávat individuální soubory, ale také roztřídit sbírku podle metadat, načítat náhledy alb, pracovat s podcasty a internetovými rádii. Díky zásuvným modulům umí také grabovat hudební CD (což už se dnes nicméně používá spíš raritně), posílat informace o přehraných skladbách do Last.fm nebo Libre.fm, či přehrávat skladby ze SoundCloudu.

Vývoj Rhythmboxu není v posledních letech nijak překotný, ale stále má aktivní komunitu, která se stará o malý, ale pravidelný vývoj. Najdete jej jak v repozitářích Fedory, tak ve Flathubu.

GNOME Music

Přehrávač, který se v české lokalizaci prezentuje pod prostým názvem Hudba, je relativně mladý. Vznikl teprve v roce 2012. Jeho cílem je nabídnout základní jednoduchý přehrávač, který bude skvěle zapadat do prostředí GNOME. Používá data z indexovače Tracker, takže dokáže vaši sbírku automaticky uspořádat podle alb a interpretů. Má několik přednastavených playlistů, umí pracovat s frontou k přehrání a skladby náhodně přehrávat. Tím ale jeho schopnosti končí. Neumí také posílat informace o přehraných skladbách do Last.fm. Pokud chcete jednoduchý přehrávač, který skvěle zapadne do prostředí GNOME, Music vám bude vyhovovat. Naleznete ho jak v repozitářích Fedory, tak na ve Flathubu.

Lollypop

Hledáte-li přehrávač, který také velmi dobře zapadne do GNOME, ale má pokročilejší funkce, vyzkoušejte Lollypop. Vznikl teprve v roce 2014, ale velmi rychle se stal jedním z nejoblíbenějších přehrávačů. Je postavený na GStreameru a GTK+ 3. Sbírku vám roztřídí podle metadat, dokáže stahovat alternativní obaly alb, zobrazovat informace o interpretovi z Wikipedie, text skladby. Podporuje odesílání informací o přehrávaných skladbách do služeb Last.fm, Listen.fm a ListenBrainz. Skladby si můžete organizovat do vlastních playlistů nebo hodnotit. Kromě grafické rozhraní nabízí také rozhraní pro příkazovou řádku. Naleznete jej opět jak v repozitářích Fedory, tak ve Flathubu, kde patří mezi nejstahovanější aplikace.

Banshee

Tento přehrávač vznikl v roce 2005, v rámci vlny aplikací napsaných v Mono, které tlačila společnost Novell. Vrchol popularity zažil před zhruba 10 lety, ale spolu s ústupem Mona z desktopu ochabovala vývojářská aktivita projektu, až před 4 lety kompletně utichla. Je napsaný v C# a GTK+ 2 a jako backend používá GStreamer. Přehrávač se dnes již aktivně nevyvíjí a verze 3, která byla připravovaná, už asi nikdy nevyjde. Přesto je to i dnes velmi schopný přehrávač. Vzhledem trochu připomíná Rhythmbox, ale co se týče množství funkcí, je na tom stále lépe. Dokáže organizovat vaši sbírku podle metadat, poradí si s internetovými rádii i podcasty a audioknihami. Podporuje Last.fm. Byl vyvíjený jako univerzální multimediální přehrávač, takže si kromě hudby poradí i s videi.

Verzi 2.6, která vyšla v roce 2014, naleznete ji v repozitářích Fedory.

Amarok

Amarok patří mezi legendy hudebních přehrávačů. Vznikl v roce 2003 a působil tenkrát jako zjevení. V době, kdy ještě kraloval WinAmp, patřil mezi vůbec první přehrávače, které naplno využívaly metadat k hudebním souborům a doplňovaly je o informace z Internetu. Amarok v tom byl unikátní nejen na Linuxu. Autor článku zná několik lidí, kteří na Linux přešli právě kvůli Amaroku. Ústup ze slávy započal v roce 2008, kdy vyšla verze 2.0 se zcela přepracovaným rozhraním, které dodnes působí poněkud chaoticky a neuhlazeně. Navíc unikátní funkce Amaroku postupně převzala i konkurence. Od roku 2014 je vývoj Amaroku minimální.

Amarok je napsaný v C++ a Qt 4. Jako backend používá multimediální abstrakční vrstvu KDE Phonon, která umí pracovat jak s GStreamerem, tak VLC. I dnes patří Amarok ke spičce v množství funkcí a podporovaných online služeb jako Last.fm. Kromě pluginů lze funkcionalitu dále rozšiřovat i vlastními skripty. Amarok naleznete v repozitářích Fedory.

Clementine

Jak je uvedeno výše, změna rozhraní Amaroku nebyla mezi uživateli příliš populární a výsledkem toho byl vznik Clementine, který je forkem Amaroku 1.4, který byl následně portován na Qt 4. Na rozdíl od Amaroku nepoužívá Phonon, ale přímo GStreamer. Rozhraní přehrávače dnes působí lehce zastarale, ale je přece jenom přehlednější než u současného Amaroku. Funkčně Clementine ale rozhodně nezamrzl. Co se týče podpory online služeb, je na tom asi ze všech přehrávačů pro Linux nejlépe. Umožňuje vám například pouštět hudbu z různých cloudových úložišť (Dropbox, Google Drive...). Bohužel i když by měl podporovat specifikaci MPRIS 2 pro ovládání přehrávače přes Dbus, ve Fedoře pouze posílal oznámení o právě hrané skladě, ale ovládat jej z oznamovací oblasti nešlo.

Poslední verze Clementine vyšla před 2 lety a od té doby je aktivita vývoje velmi malá. Naleznete jej v repozitářích Fedory.

Tomahawk

Tomahawk vznikl v roce 2010 a prvních pět let měl velmi živý vývoj a zajímavou myšlenku - spojit nejrůznější internetové služby a lokální sbírku do jednoho. Bohužel před třemi lety se vývoj prakticky zastavil a jedinou aktivitou je údržba kódu. Ani oficiální stránky již nefungují. To má pravděpodobně dopad i na podporu jednotlivých služeb. Minimálně v případě Spotify se mi ji nepovedlo zprovoznit. Z nadějného přehrávače, který kromě Linuxu podporuje také macOS a Windows, se tak stal spíše průměrným s nejistou budoucností. Pokud ale používáte různé operační systémy a chcete mít všude stejného klienta, může být dobrým kandidátem.

Tomahawk je napsaný v C++ a Qt a jako multimediální backend používá VLC. Naleznete jej v repozitářích Fedory, ale nemá AppStream metadata, takže jej nenajdete v GNOME Software nebo KDE Discover, ale musíte jej nainstalovat přímo jako balíček.

Audacious

Pokud jste pamětníky WinAmpu a chtěli byste mít podobný přehrávač i v Linuxu, Audacious je asi nejlepší kandidát. Vznikl jako fork Beep Media Playeru, který byl zase forkem XMMS, který byl vyvinutý jako alternativa WinAmpu na Linuxu. Nicméně výchozí vzhled připomíná spíše jiný populární přehrávač z Windows - Foobar2000. Pokud chcete vzhled WinAmpu, musíte do něj přepnout v nastaveních. K dispozici máte hned několik skinů.

Jedná se o jednoduchý a nenáročný přehrávač, který vám sice sbírku roztřídí podle metadat, ale zobrazí pouze v podobě seznamu, ne v podobě náhledů alb. Umí odesílat informace na Last.fm, ale tím jeho podpora online služeb prakticky končí. Je napsaný v C++ a GTK+ 2. Jeho vývoj sice není příliš aktivní, ale na rozdíl od většiny ostatní dál pokračuje a pravidelně vycházejí nové verze. Naleznete jej v repozitářích Fedory.

Exaile

Exaile nepatří mezi nejznámější přehrávače pro Linux, ale dokáže překvapit svými možnostmi. Vznikl v roce 2006 a snažil se přenést styl a funkce Amaroku 1.4 do rozhraní napsaného v GTK+. Napsaný je v Pythonu. Jeho rozhraní je relativně jednoduché, ale skrze řadu pluginů nabízí docela pokročilou funkcionalitu. I po 12 letech vývoje má stále aktivní vývoj a připravuje se vydání 4.0, které by už konečně mělo používat GTK+ 3 a GStreamer 1.0. Naleznete jej v repozitářích Fedory.

Pragha

Tento přehrávač vznikl v roce 2008 pod názvem Consonance. Jeho autor používal prostředí Fluxbox a Amarok pro něj byl příliš náročný na systémové zdroje. Ze stejného důvodu se mu přestával líbit i Exaile, tak vytvořil vlastní přehrávač, který měl přinést stejnou funkcionalitu, ale s menšími nároky na zdroje. Zhruba po 3 letech vývoje zanechal a další vývojáři původní přehrávač forkli do projektu s názvem Pragha. Často jej najdete v distribucích používajících Xfce, ale jedná se o nezávislý přehrávač, který se kromě Xfce specializuje také na kompatibilitu s GNOME. Rozhodně překvapuje sledováním moderních trendů a technologií. Používá GTK+ 3 (napsaný je v C), umí běžet nativně na Waylandu, v GNOME integruje ovládací prvky do horní lišty.

Umí spravovat vaši sbírku na základě metadat, základní sada pluginů přináší funkcionalitu včetně podpory Last.fm. Bohužel ve Fedoře 28 v GNOME na Waylandu opuštění okna s nastavením vždy znamená pád aplikace a celého desktopu. Praghu najdete v repozitářích Fedory.

Guayadeque

Tento přehrávač s těžko vyslovitelným názvem byl pojmenován podle místa na Kanárských ostrovech. Vznikl v roce 2009 a jeho cílem bylo vytvořit plnohodnotný hudební přehrávač a správce hudební sbírky. Je napsaný v C a frameworku wxWidgets, který umí k vykreslování používat GTK, ale výsledek mezi ostatní aplikace GNOME příliš nezapadá. Bohužel vývoj prakticky zastavil před šesti lety a poslední příspěvek přišel do projektu před téměř čtyřmi.

Guayadeque toho umí teoreticky hodně: spravovat sbírku na základě metadat, hodnotit sklady, stahovat texty, spolupracovat s online službami jako Last.fm nebo Jamendo, přehrávat rádia z TuneId... V praxi mi ale vůbec nenačítal lokální sbírku, s kterou si všechny ostatní přehrávače poradily, takže přehrávat hudbu jsem mohl jen výběrem konkrétních souborů v domovském adresáři. To jeho možnosti redukuje na velmi jednoduchý přehrávač. Naleznete jej v repozitářích Fedory.

Musique

Musique je multiplatformní přehrávač napsaný v C++ a Qt. Pochází od stejného autora jako aplikace Minitube nebo Finetube. Vyznačuje se moderním a jednoduchým designem. Umí třídit skladby do sbírky podle metadat, odesílat data na Last.fm, zobrazovat základní informace o interpretovi a skladbě a vytvářet playlisty, ale tím jeho možnosti nastavení prakticky končí.  Ze základní funkcionality zamrzí to, že neposílá upozornění o nové skladbě a nijak se neintegruje do desktopu (přes MPRIS 2). Pokud vám toto stačí, nabídne vám to Musique v atraktivním hávu.

Bohužel o dalším vývoji panují pochybnosti. Poslední verze vyšla téměř před dvěma lety a od té doby se autor aplikaci nevěnuje. Musique najdete v repozitářích Fedory.

Quod Libet

Quod Libet se primárně prezentuje jako multiplatformí správce hudební sbírky, čímž dává najevo, co je jeho silnou stránkou. Nicméně je také plnohodnotným hudebním přehrávačem. Název pochází z latiny a znamená "jak je libo". Vznikl už v roce 2004, je napsaný v Pythonu a GTK+, využívá jako backend GStreamer a často se díky své relativní nenáročnosti používá v distribucích s prostředním Xfce . V poslední době se těší pozornosti, protože je jeden z mála přehrávačů, které mají stále aktivní vývoj. Trochu klame tělem. Ačkoliv má jednoduché a tradiční rozhraní, díky velké řadě pluginů nabízí prakticky všechny funkce, které byste od přehrávače očekávali.

Poslední verze vyšla před třemi měsíci a naleznete ji jak v repozitářích Fedory, tak ve Flathubu.

Sayonara

Tento přehrávač, který se jmenuje po japonském "sbohem", se profiluje jako malý a rychlý hudební přehrávač napsaný v Qt a C++. Vznikl v roce 2011 a dosud má aktivní vývoj. Ve výchozím nastavení používá tmavý vzhled, který do prostředí příliš nezapadá. Můžete ale přepnout na světlé a Sayonara bude působit výrazně konzistentněji se zbytkem aplikací. Zvláštní je, že neumí nastavit češtinu automaticky podle vašeho prostředí, ale musíte si ji vybrat ručně v nastaveních.

Má sice docela obsáhlá nastavení, co se týče přehrávání a rozhraní, ale ne mnoho rozšiřujících funkcí a z online služeb si rozumí jen s Last.fm, Soundcloud a SomaFM. Dobře se integruje s prostředím (posílá v upozorněních informace o nové skladbě a podporuje MPRIS 2). Najdete jej v repozitářích Fedory.

Melody

Melody je asi nejmladší prohlížeč z tohoto výběru. První verze vyšla teprve před rokem. Patří mezi aplikace, které se zaměřují na distribuci elementaryOS, a drží se i jeho designu. Jedná se o jednoduchý přehrávač s moderním vzhledem, který je množstvím funkcí zhruba na úrovni GNOME Music. Na rozdíl od něj si poradí s internetovými rádii, naopak zase neumí integraci do desktopu a posílá špatně formátované upozornění na nové písničky. Mezi několika volbami v nastavení můžete přepnout také do tmavého vzhledu.

Melody nenaleznete v repozitářích Fedory, ale můžete jej nainstalovat z Flathubu.

Yarock

Yarock je přehrávač napsaný v Qt a C++ a nesnaží se zaměřovat na žádné desktopové prostředí. Vznikl v roce 2010 a doteď má aktivní vývoj a vycházejí nové verze. Rozhraní programu se trochu vymyká ze standardního vzhledu hudebního přehrávače a přijde mi trochu nepřehledné. Yarock umí většinu funkcí, které byste od pokročilého přehrávače očekávali: správa sbírky, seznamy skladeb, stažení textu skladby a informací o interpretovi, hodnocení skladeb... Podporuje online služby jako Last.fm nebo internetová rádia přes TuneIn, Radiotomy, Dirble nebo přes klasické streamy. Posílá upozornění o skladbách a podporuje standard MPRIS, ale neumí exportovat náhledy alb. Naleznete jej v repozitářích Fedory.

Noise/Elementary Music

Jedná se o výchozí přehrávač v elementaryOS, který se často na jiných distribucích balíčkuje společně s Pantheonem, desktopovým prostředím původně určeným pro elementaryOS. Někdy ho najdete pod názvem Noise, někdy pod názvem Elementary Music. Má vlastnosti typické pro aplikace pro tuto distribuci: jednoduché a uhlazené rozhraní, ale s minimem funkcí. Roztřídí vám skladby podle metadat, umožní vám je hodnotit, nabídne základní správu fronty a jednoduchý ekvalizér, ale tím výčet jeho funkcí prakticky končí. Navíc má na Fedoře problémy s některými ikonami.

Naleznete jej v repozitářích Fedory, ale vzhledem k tomu, že balíček neexportuje metadata ve formátu AppStream, nenajdete ho v Software, ale musíte instalovat přímo balíček elementary-music.

JuK

Jedná se o jednoduchý hudební přehrávač, který je součástí balíku multimediálních aplikací KDE, proto jej často najdete předinstalovaný v distribucích používajících KDE Plasma. Vznikl už v roce 2000 pod jménem QTagger. Po začlenění do KDE o pár let později se přejmenoval na JuK (KDE Jukebox). Dnes představuje přehrávač, který poskytnuje standardní sadu funkcí, integruje se díky MPRIS s desktopem a umí také spolupracovat s Last.fm. Jeho vývoj i nadále pokračuje, i když už není příliš aktivní. Naleznete jej v repozitářích Fedory.

QMMP

Pokud hledáte hudební přehrávač pro Linux, který je nejvíc věrný filozofii WinAmpu, poslouží vám nejlépe QMMP. Jedná se o nenáročný přehrávač napsaný v Qt, který toho na svoji velikost umí docela hodně. Vyvíjí se už 12 let a i když vsází na trend dob dávno minulých, má na rozdíl od řady jiných přehrávačů aktivní vývoj a pravidelné vydávání nových verzí. Naleznete jej v repozitářích Fedory pod balíčkem qmmp.

LXMusic

LXMusic je výchozím přehrávačem v prostředí LXDE. Funguje jako klient běžící nad XMMS2. Nabízí opravdu jen tu nejzákladnější funkcionalitu, ale spotřebuje na to jen minimum zdrojů. LXMusic a xmms2d v mém případě spotřebovaly dohromady pouze 15 MB RAM, což je několikanásobně méně než ostatní přehrávače, které se označují za "lehké". Pokud vám tedy jde o co nejnižší spotřebu paměti, LXMusic je velmi dobrou volbou. Najdete jej v repozitářích Fedory.

GXMMS2

LXMusic ale není úplně nejúspornějším přehrávačem ve výběru. Ještě o pár MB má nižší nároky jiná nadstavba nad XMMS2 - GXMMS2. Jedná se o velmi jednoduchý přehrávač napsaný v GTK+ 2, který podporuje minimum funkcí nad základní přehrávání. Vezme si za to ale také minimum zdrojů. Jeho vývoj je ale už od roku 2010 mrtvý.

Pogo

Vrchol minimalismu je ale přehrávač Pogo, který vám umožní je procházet adresářovou strukturu a vybírat skladby k přehrání. Tím jeho funkcionalita končí. Jedná se o poněkud očesaný fork Decibel Audio Playeru, je napsaný v Pythonu a GTK+ 3 a používá GStreamer. Stále je aktivně vyvíjený.

I když se článek snažil pokrýt pokud možno co nejvíce hudebních přehrávačů dostupných pro Fedoru, určitě se nejedná o vyčerpávající seznam. Pokud znáte nějaký jiný, podělte se o něj s ostatními v komentářích. Do článku nebyly zahrnuté přehrávače, které jsou primárně určené pro přehrávání videa (VLC, Totem,...) a které nemají grafické rozhraní.