Seriál „Jak používá Fedoru…“ zpovídá uživatele Fedory, kteří ji používají k zajímavým účelům. Cílem je ukázat, jak lidé Fedoru používají a jak může být její využití rozmanité. Myslíte si, že by čtenáře mohlo Vaše využití Fedory zajímat? Napište nám na redakce@mojefedora.cz.

Kdo je Ondřej Kolín? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Ahoj, jmenuji se Ondřej Kolín, v současnosti dokončuji bakaláře na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity obor specializace v pedagogice - Informatika SŠ. Do těchto prázdnin jsem pracoval na střední škole jako učitel programování (C++, Qt framework). Na školu jsem nastoupil jako mladík (21) před 4 lety a přesto, že jsem letos změnil zaměstnání považuji to za skvělou životní etapu (ke které bych se rád vrátil). Teď nastupuji na juniorskou pozici systémového správce.

Ondřej Kolín na OpenAltu.

Odkdy používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

Linux používám na desktopu asi od roku 2012. Původně jsem se pohyboval kolem projektu Linux Mint, kde jsem se aktivně zapojoval v překladech. Později mi na Mintu vadilo přílišné zastarávání knihoven a konzervativnost celého konceptu a tak jsem na Fedoru přešel postupně někdy na začátku loňského roku (2017).

Na Fedoře mi nejvíce vyhovuje právě její aktuálnost a to, že nabízí všechno nové (Flatpak, GNOME, atd.). Řekl bych, že velký bonus je, že v České republice máme komunitu zformovanou kolem lidí z Red Hatu, takže jsme zcela u zdroje.

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Na novém místě používám Fedoru na pracovním notebooku Dell Latitu 9470 s dockovací stanicí TB 16 od Dellu. S touto dokovací stanicí máme drobné problémy s integrovanou síťovou kartou, ale díky tomu, že Fedora má poměrně nové jádro se podařilo najít částečné řešení. Jinak je všechno naprosto super.

Doma Fedoru používám na repasovém pracovním stroji s dedikovanou nVidia grafickou kartou (musel jsem vypnout aktualizace jádra, protože nVidia ovladače nezvládají jakoukoliv změnu a ovladače vydávají se zpožděním).

Jaký software ve Fedoře používáš?

Snažím se, co se dá, používat vestavěné aplikace, například GNOME Kalendář. Přiznám se, že mi celkem vyhovuje ekosystém Google, takže spoustu věcí dělám v prohlížeči, kde jsem spokojený s Firefoxem. Hudbu si pouštím přes Google Play Music Desktop Player, což je jenom obalený Google web Electronem a s nějakými užitečnými dovednostmi navíc.

Protože se postupně odnaučuji hrát počítačové hry, tak používám sem tam i Steam na Linuxu. Ten mimochodem mám nainstalovaný z repozitáře Flathub, který považuji za naprosto skvělý.

Oblíbil jsem si emulátor terminálu Tilix, který umožňuje rozdělovat okna uvnitř samotného emulátoru na poloviny, třetiny apod. Prostě jednoduše můžeme mít vedle sebe tolik sloupců, řádků kolik potřebujeme k činnosti. Bohužel GNOME Shell umí v současné době pouze tiling pouze nalevo a napravo.

Doteď jsi učil na střední škole. V jaké míře se tam dnes studenti setkají s Linuxem a co je podle tebe největší překážkou většího nasazení Linuxu ve školách?

U nás máme šikovného kolegu, který projde jak Windows servery, tak ale i Linux servery a studenti tak mají možnost vidět obojí. Mrzí mě, že se nesetkají s linuxovým desktopem, třeba takovým hezkým, jako je Fedora Workstation.

Pokud se nepletu, tak u nás pokusy s Linux based učebnami dělal jeden předchůdce, ale při přechodu na Active Directory a roaming účty se nepodařilo tuto učebnu spojit se zbytkem systému a kolega další snahu vzdal.

Microsoft nabízí školám nástroje a zaškolení administrátoři nemají přílišnou motivaci (ani osobní, natož finanční)  hledat jiná řešení. Samozřejmě, že další problém je neexistence programů pod Linuxem. Konstrukční nástroje, vývojové nástroje Atmelu atd. Tak jsem tedy Linux (Fedoru) používal alespoň na svém služebním školním notebooku.