Kdo je Pavel Mores? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Vystudoval jsem automatizované systémy řízení na Fakultě elektrotechnické VUT v Brně, živím se jako programátor.  Jsem spíše generalista, ale posledních 15 let jsem se nějak zdržel u tvorby počítačových her.  Podílel jsem se např. na Vietcongu 2 (i 1, ale tam jenom jako kytarista), Crysis nebo Dead Triggeru 2.

Odkdy používáš Linux a proč sis vybral právě jej? Používáš také Fedoru?

Linux používám od konce roku 1995.  K vysvětlení je potřeba chápat tehdejší situaci.  V práci jsem měl co do činění s OSF/1 (AKA Digital Unixem).  Celkově jsem tehdy Unixu moc nerozuměl, potřeboval jsem se naučit základní administraci, ale dělat nějaké začátečnické experimenty na hlavní vyšetřovací stanici oddělení nukleární medicíny, kde jsem tehdy pracoval, mi přišlo nepohodlné až nebezpečné.  Navíc jsem tam ani neměl heslo roota.

Potřeboval jsem něco jako OSF/1, ale někde bokem, na hraní.  Doma jsem měl jen OEM instalaci zoufalých Windows 3.11 a na obzoru nebylo nic mimo nevábné Windows 95, které bych navíc musel ukrást a stejně by mi nepomohly.  Zmínil jsem se o této nezáviděníhodné situaci seniornějšímu kolegovi, který mě poučil o existenci unixových systémů, běžících i na prašivém domácím PC, a podstrčil mi něco, z čeho se vyklubalo instalační CD Slackwaru, 2.2 tuším.  Co vám mám povídat, byl jsem jak Alenka za zrcadlem - všechny sny se mi splnily.  Unixový OS pěkně doma, s
kompilátorem bez IDE, které by mě zase k smrti zmátlo, zato s tunou manových stránek a se zdrojáky kernelu!

U Slackwaru jsem pak dlouho nezůstal, po vzoru jiného zkušenějšího kolegy jsem přešel na Debian, aby mi mohl radit. Od té doby jsem pracoval s několika dalšími distribucemi, v současnosti používám instalace Debianu, Fedory, Ubuntu a Archu.

Kde všude Linux používáš a na jakém hardware?

Linux je téměř 25 let můj hlavní operační systém, mimo něj mám jen MacBook Air s OS X, a používá ho i moje manželka a (74-letá) matka (obě ovšem na vlastní žádost, nikoho nenutím!), čili mám Linux na všechno a všude.  U mě osobně je to klasický desktopový stroj a stařičký netbook, manželka a máti mají Ubuntu na notebooku.  I gateway/firewall mezi ISP a domácí lokální sítí je Linux na obstarožním PC.

Jaký software v Linuxu používáš?

Tak toho by bylo hodně. Kromě očekávatelných věcí typu gcc, clang, Vim (!), Evince, TeX, Python, git/QGit/gitk, mutt atd. atp. možná stojí za zmínku audio software (Jack, Ardour, guitarix, Rosegarden, QSynth, hydrogen), Blender na stříhání videa, příležitostně Gimp a Inkscape. Z exotičtějších věcí lze jmenovat balík glucometerutils na vytahování dat z měřičů krevní glukózy (jsem diabetik 1. typu).

Ukázka Pavlova systému s GNOME Builderem a softwarem pro zpracování audia.

Nedávno jsem se poprvé dostal do styku i s GNOME Builderem a flatpaky, neboť jsem si s hrůzou uvědomil, že pokud chci ze svého telefonu s Androidem 2.1 zachránit aspoň SMSky a kontakty, než se jeho baterie jednoho rána už nevzbudí, není jiná šance než si na to napsat vlastní program (žádná aplikace na Google Play už 2.1 nepodporuje), což jsem udělal.  Pak mě ovšem čekalo další hrůzné uvědomění, a to, že vyexportovaná data se rovnají databázovým dumpům - je z toho sice dobrý pocit, že tam je všechno, ale pro jakýkoliv praktický úkon je to nepoužitelné.  Vyvstala tedy nutnost napsat k tomu ještě nějaký prohlížeč, který jsem se rozhodl ze studijních důvodů pojmout velkoryse a pokusit se v něm o skutečnou GNOME aplikaci (GTK aplikace/utilitky sice píšu celkem pravidelně, ale GTK ještě není GNOME).  Nastudoval jsem tedy Human Interface Guidelines, nainstaloval Builder a momentálně jsem asi ve dvou třetinách.

Jak je to s rolí Linuxu v herním průmyslu? Jakou budoucnost předpokládáš hraní na Linuxu s přihlédnutím k tomu, že zde již máme nativního klienta pro Steam, který v kombinaci s Protonem přináší mnoho AAA titulů?

Herní odvětví si rádo pěstuje image odvětví progresivního a kreativního, což v některých aspektech jistě platí, v jiných je ale ukrutně konzervativní.  Mezi nejčastěji citované důvody nepodpory Linuxu herními klienty (na serverech je Linux už dlouho běžný) patří kvalita driverů, nedostatečnost OpenGL a obtížnost podpory v nekonečně variabilním prostředí linuxových distribucí. Osobně nemám pocit, že by cokoliv z tohoto seznamu mělo nutně představovat showstopper.

Běžně používané drivery Nvidie mají už celkem dlouho kvalitu a výkon na úrovni windowsovských ekvivalentů.  Ostatně která platforma je zcela prostá driverů pochybné kvality?

Stran OpenGL - pokud mohl odvětvový guru John McCarmack podporovat OpenGL (a Linux) ve své graficky elitní sérii Doom už od 90. let, pokud je možno vytvářet nádherně vypadající hry na mobilech (jako jsou tím proslulí bývalí kolegové z brněnského Madfingeru) pomocí OpenGL ES, nemyslím, že je teze o nepoužitelnosti OpenGL udržitelná (a to odhlížíme od Vulkanu).  Ani osobně jsem nikdy nenarazil na nic, co by z fundamentálních důvodů šlo pouze v DirectX, a ne v OpenGL.

Support je samozřejmě obecně problém, ale není to nic, co by kontejnerizace aplikací nemohla vyřešit.  I před aplikačními kontejnery bylo ostatně možné targetovat LTS releasy hlavních distribucí.

Suma sumárum - všechny hlavní herní enginy Linux podporují, herní kód se už dlouho tak jako tak píše jako přenositelný, což je vynuceno konzolami a dedikovanými herními servery (naštěstí je dávno pryč doba, kdy musel člověk obíhat kolegy a pokoušet se jednoho po druhém uprosit, aby přestal kód plošně kropit DWORDy a HRESULTy ;-)), na Steamu je několik tisíc her, které na Linuxu běží.  Asi jediným racionálním důvodem nepodporovat Linux zůstává nízký podíl linuxového desktopu na trhu.