Seriál „Jak používá Fedoru…“ zpovídá uživatele Fedory, kteří ji používají k zajímavým účelům. Cílem je ukázat, jak lidé Fedoru používají a jak může být její využití rozmanité. Myslíte si, že by čtenáře mohlo Vaše využití Fedory zajímat? Napište nám na redakce@mojefedora.cz.

Kdo je Miro Hrončok? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Miro Hrončok je dlouholetý nadšenec do Linuxu, softwarový inženýr z Red Hatu a taky trochu učitel na FIT ČVUT. Třicátník, Pražák, mánička, věčný prudič a workoholik prokrastinátor.

Ve fedořím systému mě najdete pod uživatelským jménem churchyard, které vzniklo ještě v době, kdy mi jako nezletilému teenagerovi táta kladl na srdce, že na internetu nikdo nesmí vědět, kdo jsem (a které nejde změnit). Na GitHubu, Twitteru apod. už mě najdete jako hroncok a v Red Hatu mám uživatelské jméno mhroncok.

Je mi třicet let a k otevřenému softwaru a Linuxu jsem se dostal relativně dávno, používám Linux většinu svého života (~16 let). Angažovat jsem se začal nejprve v české komunitě kolem fóra phpBB, ke které jsem se dostal přes fórum na metroweb, ale postupně se na to nabalovaly další technologie a komunity kolem nich. V roce 2007 jsem napsal svůj první článek do papírového magazínu LinuxEXPRES, který shodou okolností vyšel v posledním papírovém vydání. Po mém článku papírový magazín skončil, ale asi to nebyla moje vina. Do elektronické verze LinuxEXPRESu jsem přispíval dál, stal jsem se na krátkou dobu i šéfredaktorem. Chvilku jsem psal i zprávičky pro root.cz.

Možná mě znáte z LinuxAltu/OpenAltu, z LinuxExpa nebo z LinuxDays či InstallFestu, případně z DevConfu nebo různých PyConů, kde jsem za posledních 10 let sem tam přednášel, sem tam workshopoval, sem tam stánkoval a většinou něco přenášel.

Právě na LinuxAltu 2012, kde jsem prvně přednášel o 3D tisku (který tehdy málokdo znal), jsem se dozvěděl, že v LinuxEXPRESu už nadále redaktora dělat nemůžu (tedy alespoň ne za peníze), a tak jsem se zastavil na stánku Red Hatu, jestli by se nenašla nějaká volná pozice vhodná ke studiu FIT ČVUT z Prahy, tedy z domova a s velmi flexibilní pracovní dobou. Naštěstí to vyšlo a od začátku roku 2013 pracuji v Red Hatu; nejprve jako intern (placený stážista na dohodu), později jako zaměstnanec na pozici Software Engineer, nyní s přívlastkem Senior. Babičce říkám, že jsem programátor, ale ve skutečnosti zas tak moc neprogramuju.

Díky tomu, že jsem se pohyboval kolem 3D tisku, rozhodl jsem se ještě před začátkem své kariéry v Red Hatu začít angažovat ve Fedoře, kterou jsem tou dobou používal, tím že připravím balíčky se softwarem pro ovládání 3D tiskáren. Zúčastnil jsem se v Brně workshopu o RPM balíčkování a začal postupně přidávat jednotlivé balíčky s různými knihovnami a aplikacemi potřebnými pro 3D tisk. Při nástupu na internship nebylo úplně jasné, co budu dělat, ale protože jsem ve Fedoře tou dobou spravoval už asi tucet Perl knihoven, oslovil mě tým, který měl v té době na starosti různé jazykové stacky ve Fedoře a Red Hat Enterprise Linuxu. Protože ale Perl nebyl můj šálek čaje (balíčky jsem přidal kvůli aplikaci Slic3r, ne kvůli Perlu), velmi rychle jsem přesedlal na Python, který jsem se naučil za pochodu. V tom teamu jsem prakticky dodnes, i když hierarchie prošla za těch osm let hromadou změn.

Společně s kolegy se starám o Python ekosystém ve Fedoře, angažuji se ale i v jiných oblastech Fedory. Záhy po nástupu do firmy jsem se zapojil do Fedora Ambassador programu. Postupem času jsem se z „obyčejného“ správce balíčků stal tz. provenpackagerem, který může za určitých okolností měnit (skoro) jakýkoliv balíček ve Fedoře, později i sponsorem, který může lidi přidávat jako nové správce balíčků. Stal jsem se členem Fedora Packaging Committee, což je skupina, která určuje obecná pravidla a doporučení pro všechny balíčky ve Fedoře. Od konce roku 2018 jsem třikrát za sebou úspěšně kandidoval do Fedora Engineering Steering Committee, což je plně volený nejvyšší technický orgán Fedory.

Kromě Pythonu a 3D tisku se ve Fedoře angažuji v Xfce, Lua stacku, ale dělám hlavně „metabalíčkáře“ – vymýšlím nové, jednodušší a progresivní způsoby, jak vytvářet RPM balíčky (např. vymýšlím nová a vylepšuji stávající RPM makra, případně funkcionalitu přímo v RPM nebo v nějakém souvisejícím softwaru, který používají Fedora balíčkáři). V rámci toho všeho se starám asi o 200 balíčků, což je něco málo pod 1 procento balíčků ve Fedoře.

To všechno dělám v rámci i nad rámec svojí práce. Když vám koníček vydělává, už nikdy nebudete muset pracovat. Na druhou stranu je pak velmi těžké přestat („Ty už zase pracuješ?“ – „Ne, já dělám Fedoru.“). Za osm let v Red Hatu jsem přímo udělal 2 (slovy dvě) drobné změny v RHELu; to když mi kolega ukazoval, jak se to dělá. Spousta mé práce v RHELu skončí a na spoustě jiných věcí se podílím alespoň diskuzí nebo code review, ale prakticky dělám jen na Fedoře.

Angažuji se i v Python komunitě nejen v ČR. Někdy spoluorganizuji Pyva, učím začátečnické kurzy PyLadies, nebo spolupořádám konference. Přispívám do Pythonu samotného, setuptools, pipu, pytestu, toxu a dalších důležitých programů a knihoven z pythonního ekosystému; většinou ale jen okrajově, nejsem upstreamový vývojář, ale downstreamový správce (to znamená, že mojí motivací je především správná/lepší integrace do Fedory).

Miro na LinuxDays, foto: python.cz

Na fakultě jsem už v průběhu bakalářského studia začal učit 3D tisk, po dokončení toho magisterského pak pod záštitou Red Hatu Pokročilý Python. Oba tyto předměty vyučuju jako externí spolupracovník, takže nemusím dělat vědecké bádání, ale nejspíš nebudu ani mít brzy možnost registrovat se na očkování 😛 Materiály k „mým“ předmětům jsou veřejně dostupné pod svobodnou licencí, jinak bych to nedělal.

V offline světě rád sjezdově lyžuju, jezdím na kánoi, čtu (hlavně) fantasy nebo sci-fi, sjíždím seriály nebo hraju deskovky. Neholduju moc akčním počítačovým hrám, ale oblíbil jsem si dobré adventury, jako The Neverhood nebo cokoliv od Amanita Design. Občas si zahraju i Heroes of Might and Magic III, kdysi ve Wine, teď přes VCMI, o které se starám v RPM Fusion repozitáři.

Rád ochutnávám dobré pivní speciály, ale kamarádi z různých komunit jistě potvrdí, že v dobré společnosti nepohrdnu ani větším množstvím obyčejného piva.

Máme dvě irské vlkodavky, s jednou se věnujeme rekreačně coursingu.

Miro na DevConf.cz 2014, autor fotografie: Tomáš Bžatek

Odkdy používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

Fedoru používám od verze 14, tedy od roku 2011. Dokonce jsem o tom i blogoval:

Když jsem začínal s Linuxem, používal jsem na desktopu Mandrake Linux s prostředím KDE 3, později jsem ho rozbil a nainstaloval jsem si Xubuntu 6.10 (tedy Ubuntu s Xfce). Po nějaké době mě začalo několik věcí na Ubuntu štvát a především kvůli neustálému doinstalovávání nechtěného softwaru při přechodu distribuce na novou verzi jsem přešel na Debian testing. Jsem velice spokojeným uživatelem Debianu, takže jsem kromě pár recenzí neměl dlouhodobější zkušenost s jinou distribucí. V lednu letošního roku se mi dostal do rukou notebook Lenovo ThinkPad T61 a rozhodl jsem se na něj nainstalovat a vyzkoušet Fedoru 14 s Xfce.

Po odzkoušení jsem už na Fedoře zůstal. Až při tomhle rozhovoru jsem zjistil, že Fedoru používám deset let 🤯 Za méně než dva roky už jsem do Fedory přispíval a to je asi ten hlavní důvod, proč ji používám: Když mně ve Fedoře něco vadí, tak to můžu změnit. Myslím si, že Fedora má jeden z nejlepších poměrů mezi jednoduchostí přispívání a jednoduchostí používání. Hlavním „target audience“ jsou pro Fedoru uživatelé, kteří tvoří nějakou hodnotu, například Fedoru samotnou.

Upřímně jsem přesvědčený o tom, že Fedora je ta nejlepší platforma pro tvůrce open-source softwaru. Jasně, můžete používat Arch Linux, Gentoo, být vegan nebo dělat crossfit, ale pokud jsem chtěl mít něco, co prostě funguje, a zároveň mám možnost to ovlivnit, Fedora pro mě byla jasná volba.

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Fedoru používám na laptopu Lenovo Thinkpad X1 Carbon, který jsem vyfasoval v práci. Předtím jsem měl X1 Carbon starší generace a ještě před tím Thinkpad X230. K práci na LinuxEXPRESu jsem měl fasovanou T61.

Nový pracovní počítač mám každé tři roky a ten starý si odkoupím za drobné a pošlu ho dál v rodině. Během těch tří let vždycky Fedoru jen aktualizuju (tohle fakt funguje) a na nový model nainstaluju čerstvou.

Můj vlastně první laptop byl Asus EEE 1000H, na kterém jsem měl nejdřív Debian a který se teď někde válí ve sklepě s Fedorou 17. Netbooky, to byl boom, co?

Počítač je pro mě synonymum k laptopu, poslední „podstolní počítač“ jsem si sestavoval v patnácti za peníze z brigády.

Kvůli pracovním i komunitním cestám po ČR i za hranice (sentimentální povzdech) jsem vždy volil spíše kompaktní model. Doma (odkud pracuju) používám dokovací stanici s monitorem, klávesnicí, bezdrátovou myš. Chybějící výkon mě netrápí: Na filmy v H.265 mi stačí, moderní hry nehraju a Python zkompiluju, než bys řekl „rok Linuxu na desktopu“. Těch pár balíků ve Fedoře, o které se starám a sestavit je trvá dlouho, buildím ve fedoří infrastruktuře.

Chvilku jsem měl i Fedoru v mobilu v Termuxu, ale přestalo mě to bavit, asi jako Raspberry Pi.

Samozřejmě používám Fedoru i na různých Continuous Integration systémech, je to lepší než Ubuntu. V teamu děláme Tox Github Action na Fedoře.

Jaký software ve Fedoře používáš?

Jako desktopové prostředí používám Xfce. Hrozně se mi líbí GNOME Shell a novým uživatelům ho doporučuju, ale sám jsem v tomhle hrozná konzerva, co nemá ráda změnu – nastavení Xfce si tahám snad ještě z doby, kdy jsem poprvé nainstaloval Xubuntu, a dělá to přesně to, co potřebuju. Jen mě mrzí, že zatím nemůžu používat Wayland (mám rád nové technologie na pozadí).

Zásadní aplikací je pro mě Chromium, ale potom, co Google zařízl přístup k synchronizaci, už se mi moc nelíbí. Můžu přejít buď na proprietární Chrome, což se mi úplně nechce, nebo na Firefox, k čemuž se nemůžu odhodlat. To jsou problémy 😂

Na e-maily pracovní a/nebo fedorácké používám Thunderbird, ale beru to jako nejmenší zlo. Svůj oblíbený e-mailový klient jsme ještě nenašel. Denně prolétnu stovky nových e-mailů z různých mailing listů, ať už těch fedořích nebo těch pythoních, a většina klientů je při tomhle množství dost pomalá.

Jako textový editor používám Geany, se kterým to mám velmi podobně jako s Xfce: nikomu bych ho vehementně asi nedoporučoval, ale já jsem na něj prostě zvyklý. Jsme rád, že má funkce, které se mi líbí, ale nesnaží se být příliš „chytrý“ a uhádnout, co chci. Navíc vývojáři jsou velmi přátelští a když mi například nejde rozseknout sněhulák, hned pomohou.

Používám Pidgin na IRC, GIMP a Inkscape, aplikace na 3D tisk jako OpenSCAD nebo Slic3r a Cura. Videa přehrávám v mpv. Jednou za uherský rok použiju Calibre, abych si převedl nějakou elektronickou knihu na vhodný formát do Kindlu. Věci do školy sychnonizuju přes ownCloud client.

Používám podman, vagrant, GNOME Boxes a další podobné věci.

V konzoli používám Bash (na ZSH nebo Fish jsem zase moc konzerva) a nejčastěji v něm kromě nástrojů na balíčkování do Fedory pouštím git, Python, IPython, pytest, Jupyter Notebook, tox, autojump, ripgrep, exa. Jako editor, když nechci opustit konzoli, používám micro, který v přívětivosti hravě strčí nano do kapsy.

Posledních několik let jsi členem FESCo. Bylo ve vývoji Fedory v poslední době něco, co tě opravdu zaujalo?

Jakožto balíčkáře mě hodně zaujaly změny, které zjednodušují vytváření RPM balíčků. Konkrétně například dynamické závislosti pro sestavení balíčku, které nám umožňují psát balíčky, které tolik neduplikují metadata z upstreamu. Zároveň jsem nadšený z toho, že máme teď ve Fedoře CI, takže můžeme balíčky automaticky testovat, ještě než začleníme případné změny.

Jakožto uživatele Fedory mě zaujal také přechod na btrfs, kde se krásně ukázalo, že Fedora není jen „testovací verze RHELu“, protože komunita zvolila tento souborový systém v podstatě „RHELu navzdory“.

Celkově mi přijde, že posledních několik vydání bylo vždy natřískáno novými věcmi a mám z toho velkou radost. Jsmem hodně zvědavý na zvukový systém PipeWire. Zatímco některá distra ještě plně nepřešla na PulseAudio, my už ho nahrazujeme něčím novějším 😂 Fedora opravdu funguje jako leader vývoje linuxového ekosystému (ať už jde o desktop nebo jiné věci).

Původním autorem titulkové fotografie je Ondrej Dráb a je dostupná pod licencí CC-BY-SA 4.0.