Seriál „Jak používá Fedoru…“ zpovídá uživatele Fedory, kteří ji používají k zajímavým účelům. Cílem je ukázat, jak lidé Fedoru používají a jak může být její využití rozmanité. Myslíte si, že by čtenáře mohlo Vaše využití Fedory zajímat? Napište nám na redakce@mojefedora.cz.

Kdo je Vojtěch Trefný? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Momentálně především programátor, už tři roky pracuji v Red Hatu, v současnosti v týmu zabývajícím se vývojem nástrojů pro konfiguraci storage. Vyvíjím primárně v Pythonu, ale také v C, a pokud jste někdy instalovali Fedoru, tak jste se nepřímo setkali i s mojí prací -- náš tým pracuje také na knihovně Blivet, kterou používá instalátor Fedory Anaconda.
Je to trochu paradoxní, protože i když jsem studoval IT, tak jsem se nikdy neviděl jako budoucí programátor, ale spíše jako admin. Teprve při tvorbě bakalářské práce mě začalo programování bavit a také díky ní jsem nakonec skončil u své současné práce. (Vytvářel jsem grafické rozhraní právě pro Blivet -- blivet-gui.)
Pokud si mě ale bude někdo pamatovat, tak asi především díky mému působení v české komunitě Ubuntu. Tam jsem v letech 2006 až 2013 radil na fóru, psal návody na wiki, překládal, přednášel na konferencích a páchal různé další skopičiny.

Odkdy používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

Fedoru používám relativně krátce -- od roku 2013. Tehdy jsem odcházel od Ubuntu (především kvůli nepěknému přístupu Canonicalu ke komunitě, ne kvůli systému jako takovému) a hledal jsem novou distribuci. Volba padla na Fedoru víceméně náhodou -- měl jsem tehdy doma její CD, které jsem si přinesl jako suvenýr z nějaké konference a její instalace tak pro mě byla nejjednodušší.
Pokud odhlédnu od práce, kde se mi přeci jen pracuje lépe na Fedoře (vyvíjet nebo třeba i jen balíčkovat pro Fedoru z jiné distribuce by bylo mnohem složitější), tak bych v podstatě mohl pracovat na jakékoli "běžné" linuxové distribuci zcela bez problémů.
Fedora je mi sympatická i díky rychlé adopci nových technologií (asi jsem jeden z mála) a přátelské komunitě, ale doma bych mohl používat cokoli, co má "známé" UI a těch pár aplikací, co potřebuji k životu.

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Chtěl jsem napsat, že všude, ale vlastně to není pravda. V práci používám Fedoru na notebooku (Thinkpad T430) a také na našich serverech (a spoustě virtuálních strojů) a doma mám Fedoru na svém desktopu a pravděpodobně bych někde z prachu vyhrabal svůj starší notebook (také ThinkPad), na kterém také běží Fedora.
No a tam, kde Fedoru nepoužívám, je můj server u VPSFree.cz, kde mi běží Debian. Pořád ho plánuji přemigrovat na CentOS, ale lenost je bohužel větší a server si tak nejspíš bude muset počkat až na rok 2018, kdy má Wheezymu skončit podpora.

Jaký software ve Fedoře používáš?

Co se grafických prostředí týče, tak jsem nakonec skončil u Xfce. Za nejlepší prostředí sice považuji KDE, ale s verzí 5 jsem měl tolik problémů (hlavně kvůli více monitorům), že jsem je nakonec musel opustit. (Tak přemýšlím, že bych mohl zkusit dát KDE zase šanci, už to je celkem doba, tak třeba vše vypilovali k dokonalosti.)
Z programů v práci to je hlavně textový editor Atom, se kterým tak trochu (mezi všemi těmi Vimy a příležitostnými Emacsy) vybočuji, Virtual Machine Manager pro práci s virtuálními stroji (těch potřenuji skutečně hodně) a pak taková ta "běžná" sestava -- na internet Firefox, na maily Thunderbird a na komunikaci Hexchat a Pidgin. A samozřejmě se přidává spousta dalších "vývojářských" nástrojů (a protože jsem také Fedora Packager, tak také "balíkářských"). Z nich asi jediný zajímavý bude IPython, který překvapivě mnoho lidí nezná.
Doma je to podobné, přidává se jen pár "nepracovních" aplikací jako Choqok kvůli Twitteru, Steam na hry (jak ve Wine, tak nativní) a Chrome, který používám na "nepracovní" brouzdání po internetu.

Vojtův desktop

V české linuxové komunitě se pohybuješ už více než 10 let, jak se podle tebe za tu dobu změnila?

No hlavně se zmenšila a zestárla. Vidím to bohužel jak na Ubuntí komunitě, tak na té Fedory. Bohužel se nám nějak nepodařilo si najít/vychovat novou generaci a zatímco my "staří" jsme se posunuli jinam, nemá to kdo přebrat. Myslím, že je to vážně škoda, ale tak trochu to také reflektuje samotný stav GNU/Linuxu. Ne snad, že by ubývali lidé, to právě naopak, ale tím, jak je jednodušší a "více user-friendly" už noví uživatelé často ani nemají potřebu se nějak "sdružovat" v komunitě.
Ačkoli někomu může připadat Fedora (nebo i Ubuntu) pořád strašně složitá, ve skutečnosti se všechno zjednodušilo. Začínal jsem s Linuxem v roce 2005 a tehdy to (alespoň pro mě) bylo skutečně peklo a pomoc od komunity jsem hodně potřeboval a možná i díky tomu jsem měl pocit, že ji musím něco vrátit.
Na druhou stranu, když odhlédnu od tohoto "pevného jádra", které se zmenšuje a podívám se na tu "velkou" komunitu, která se možná nesdružuje, ale GNU/Linux prostě používá a přispěje občas nějakou tou troškou nebo třeba jen pozitivní zmínkou, je rozhodně hezké vidět, že je mnohem pestřejší a otevřenější a ne jen taková banda podivných geeků (podivní geekové prominou), jak si ji pamatuji ze svých začátků.