Pokud se už nemůžete dočkat nové verze distribuce Fedora nebo se jen chcete podívat na novinky, které pro vás vývojáři nachystali, ale bojíte se experimentovat se svým počítačem, nechcete dělat složitě zálohy a přeinstalace systému, pak máte minimálně dvě možnosti, jak distribuci jednoduše otestovat.

Nejdříve budete potřebovat stažený ISO obraz z http://fedoraproject.org/en/get-prerelease (například Desktop Live Media s novým Gnome 3.4 nebo Live KDE verzi).

Live médium

První a preferovaný způsob je použít Live médium. Preferovaný je kvůli rychlosti a testování novinek přímo na hardwaru. Možností je buď obraz vypálit na klasické CD - například v aplikaci Brasero po kliknutí na Burn image zvolíte stažený ISO soubor.

Druhou možností je přesun obrazu na USB flash pamět. K tomu potřebujete doinstalovat balíček liveusb-creator.

# yum install liveusb-creator

Po spuštění stačí opět vybrat stažený obraz a zařízení, na které se obraz nahraje. Nástroj liveusb-creator umožňuje i vytvořit na disku část pro ukládání uživatelských dat (Persistent storage).

V obou uvedených případech už stačí jen restartovat počítač a zvolit start z USB média nebo CD. Pokud vše proběhlo správně, tak vám na počítači poběží poslední verze Fedory.

Virtuální stroj

Druhým způsobem je využít virtualizaci a stažený ISO obraz nainstalovat do virtuálního stroje. Výhodou je hlavně možnost spolupráce s existujícím systémem a možnost otestovaní instalace a dalších části systému. V prvním kroku, pokud jste tak už neudělali dřív, je nutné doinstalovat potřebné virtualizační nástroje libvirtd, qemu-kvm a virt-manager a nebo lépe celou skupinu pomocí:

# yum groupinstall Virtualization

Po dokončení instalace stačí spustit službu libvirt:

# service libvirtd start

a spustit aplikaci virt-manager, ve které je potřeba vytvořit nový virtuální stroj. Jako zdroj obrazu vyberte lokální ISO soubor, který jste si stáhli (Use ISO image -> Browse -> Browse Local) a zvolte typ systému - i když se chystáme na Fedoru 17, stačí zvolit Fedoru 16. V dalším kroku je potřeba zvolit velikost paměti přidělené virtuálnímu stroji. Je to maximální hodnota, která nebude alokovaná, dokud ji systém nezačne využívat.

Dále je potřeba nastavit velikost a umístění souborového systému. Standardní volbou je vytvoření souboru s filesystémem o dané velikosti. Poslední krok před spuštěním je volba nastavení síťové karty. Většině z nás bude stačit základní nastavení. Kliknutím na Finish se spustí virtuální systém a je vlastně hotovo. V druhém okně se vám spustí obsah Live obrazu nové Fedory a vy si můžete prohlížet novinky a zkoušet aktualizované aplikace. Pokud chcete systém nainstalovat pro další testování, pak použijte ikonu vlevo dole v pravém sloupci zástupců. Pokud chcete měnit nastavení virtuálního stroje, pak v menu zvolte View->Details. Zde můžete procházet parametry virtuálního stroje, jako jsou velikost paměti, připojené disky, připojení přes VNC nebo Spice (IP adresa a port jsou zobrazené vedle nastavení protokolu).

Díky těmto dvěma způsobům nebude muset zasahovat do svého funkčního systému, ale stále si vyzkoušíte, co se na vás za pár týdnů chystá. Vydání Fedory 17 už se blíží!