Kdo je Lukáš Kotek? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Jedním slovem to bude -- učitel 🙂 Učím předměty z oblasti IT (programování, operační systémy apod.) na jedné z pražských průmyslovek, současně s tím pak ještě jako externista pracuji na mojí alma mater, kde se se studenty věnujeme Pythonu. Letos tam načínám, uff, už čtvrtý rok, letí to rychle. V rámci své výuky se s Linuxem potkávám relativně hodně, kdy studenti ve třetím (primárně) a čtvrtém ročníku mají předmět Operační systémy. Ten je z výrazné části právě o seznámení se s Linuxem, jeho správou a nastavením některých prakticky využitelných služeb jako je třeba webový server Apache nebo sdílení přes Sambu.

Baví mě práce na platformách jako je Arduino nebo Raspberry Pi -- s Fedorou na něm 😉 I to se dá krásně zúročit v práci, každým rokem jsem oponentem několika maturitních projektů, které jsou na nich postaveny. Někdy jsem taky trochu grafoman, v internetových zákoutích je možné narazit tu a tam na nějaký ten můj text. Mám i pár nepočítačových zájmů 🙂 V posledních letech jsem se hodně nadchnul pro hokej, zápasy mají úžasný náboj. A naopak už roky jsem fanoušek Star Treku; zajímá mě historie; jsem velký milovník Pink Floyd; a čím mě definitivně nikdo nezarmoutí, to bude určitě nějaký svrchně kvašený ležák z minipivovaru 😉

Odkdy používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

Momentálně to bude vlastně bez pár dní už deset let. Dobře se mi to pamatuje, když jsem -- tehdy Fedoru 5 -- instaloval o svátečním 28. říjnu (a zároveň se zaregistroval na AbcLinuxu). Během té doby sem ji měl podstatnou část (nebo snad i většinu) času na primárním počítači. Experimentoval jsem sice s mnoha distribucemi, ale povětšinou to byla jen kratší intermezza. Ale co pamatuji, tak alespoň na některém stroji mi jedna z verzí Fedory běžela snad skoro vždycky. A čím to, že Linux? Lákal mě asi pro mnohé docela typickou úvahou -- možností mít kvalitní systém legálně a zadarmo (a se sympatickou filosofií k tomu).

Proč právě Fedoru? Vzpomínám si, že moje úplně první střetnutí s Linuxem proběhlo ještě o chvíli dříve. Byl to Mandrake Linux 10.1 (takže snad rok 2004 nebo 2005?) a podařilo se mi tehdy přijít -- vlastní hloupostí -- o všechna data, můj vztah k Linuxu na chvíli ochladl. Fedora mě pak zaujala jednak stabilním zázemím (líbila se mi představa, že s ní má významná firma spjatý svůj byznys); filosofií, zejména, co se týkalo začleňování nového software; a (tím jsem měl asi začít) úplně zásadní věcí byla existence perfektní dokumentace na fedora.cz. Hodně mi pomohla se v začátcích odpíchnout (a i dlouho potom).

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Co se týká domácího použití, tak jako hlavní počítač používám Lenovo ThinkPad T410, kde mám Fedoru 24 Workstation. Na "cestovním" netbooku, Lenovo IdeaPad S100, je Fedora 24 s Openboxem; Raspberry Pi první generace mi doma slouží jako minimalistický tiskový server (tam používám distribuci Pignus -- jedná se o Fedora Remix). A nejnovější přírůstek je Pi-Top Ceed s Raspberry Pi 2 (a 3), na kterém experimentuji s Fedorou ARM a dalším, na tom založeným, remixem Fedory -- projekt FedBerry. V práci pak pro letošek plánuji jako prostředek pro výuku základů Linuxu nasazení Fedora Serveru studentům ve VirtualBoxu. Z příbuzných distribucí pak ještě provozuji VPS s CentOSem.

Jaký software ve Fedoře používáš?

Bude to patrně poměrně velká klasika. Jako webový prohlížeč, ve kterém trávím asi nejvíce času, Firefox; Thunderbird jako poštovní klient, VLC a (krásně konzervativní) Audacious pro multimédia, Boxes a VirtuaBox pro virtualizaci, u grafiky GIMP, Inkscape, gThumb... Šlo by pokračovat. Svého času jsem stříhal video v perfektním Kdenlive. V DOSboxu si pak tu a tam ve volnu užívám řadu herních klasik (a žroutů času), viď SimCity 2000, viď X-Wingu 🙂 Z vývojářských nástrojů to bude určitě IDLE pro Python, nebo třeba MonoDevelop pro C#. Snad na všech strojích potom používám Gedit jako editor s GUI. Značný čas trávím v shellu, s Asciidoctorem a Gitem. A na závěr -- jsem asi už věčně rozpolcený uživatel VIMu a Nana, které bez ladu a skladu volně střídám 🙂

Jak vedeš studenty k používáni Fedory a open source?

Osobně považuji za hodně významnou věc v rámci školství technologickou neutralitu, což, jak by asi obratem šlo namítnout, se v jeho rámci úplně ne vždy daří. Jako klíčové vnímám neprezentovat "jediné správné možnosti", spíše jich vždy nabídnout širší balík a nastínit alternativy, které jsou pro daný účel použitelné. V rámci výuky tak studenty ve třetím ročníku seznamuji jak se základy MS Windows Serveru (a jeho licencování), tak poté s linuxovými řešeními a open source licencemi a filosofií. I u těchto linuxových řešení se snažím nastínit odlišnosti alespoň významných větví mezi linuxovými distribucemi, řekněme těch na bázi Fedory (a obecně Red Hat světa) a Debianu.

Jinak na Praze a Brně je sympatické, že se zde koná v průběhu roku mnoho zajímavých linuxově zaměřených událostí, informace o nich se tak snažit mohu studentům zprostředkovat. Zatím jsem prakticky vždy, ať už to bylo LinuxDays, InstallFest nebo i Fedora Release Party, alespoň na několik svých studentů narazil. Stejně tak mi dělá radost, že mohu každoročně zprostředkovat exkurzi do brněnské pobočky Red Hatu, která se zatím vždycky setkávala s pozitivním ohlasem. Mohu jen hádat, že všechno to dohromady vede ke stavu, kdy zjišťuji, že Fedoru používá hned několik studentů, či absolventů školy, které znám.

Jaké jsou největší překážky používání Fedory a Linuxu obecně v českém školství?

Je to mnohem záludnější otázka, než by se mohlo zdát. Podobu školství z podstatné části determinují dokumenty RVP (Rámcové vzdělávací programy) definující základní rámec obsahu vzdělání na bázi oboru. Každý obor tak má definované své RVP. Pro mou školu je tak např. závazný dokument 18–20–M/01 Informační technologie -- nutno dodat, že mezi existujícími obory je to co do obsahu IT témat maximalistický případ. (Např. konkrétně kapitola "Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích" však bude identická u většiny středních odborných škol.) Jedná se o dokumenty záměrně spíše obecné, která nedefinují přesný použitý software. Tady se tak problém spíše nenachází.

Na základně RVP si každá škola tvoří svůj ŠVP (Školní vzdělávací program), který už je mnohem specifičtější, stanovuje už výrazně přesnější obsah výuky a často i použitý software. Závisí tak na pracovnících konkrétní školy, jakým způsobem se rozhodnou tvorbu ŠVP uchopit. Setkal jsem se se školou (resp. školami), která měla svou výuku postavenu z podstatné části na linuxové platformě (pamatuji-li si správně, jednalo se o Xubuntu) a OSS, její ŠVP s tím byl v souladu a RVP bylo plněn. Takže i tady není zcela nezbytně nutné hledat háček, byť argument směřující k tomu, proč se nepoužívají "standardní" a "v praxi použitelná řešení" byl na oné škole např. ze strany rodičů častý.

Velmi výrazně bude záležet na typu školy, o které se bavíme. V odborném školství je ona vzdělávací složka směřující k budoucímu uplatnění na trhu práce jistě výraznější než ve vzdělávání všeobecném. Souběžně s tím v oblasti IT (nebavíme-li se o odborné, ryze na IT zaměřené, škole) bude vždy silný tlak na běžné uživatelské dovednosti v prostředí běžného (typického, převažujícího) systému, který může převážit nad principy a pochopením. Toto už bych považoval, ve smyslu v nadpisu kladené otázky, za silný argument. Vůbec redukce "informatiky" na "naučte studenty používat počítač", kde "používat" znamená pracovat s MS Windows, Wordem a Excelem, bude poměrně běžná.

Kdybych se omezil ryze na oblast mně blízkou, na střední odborné školství s obory zakončenými maturitní zkouškou v oblasti IT, viděl bych problém ještě jinde. V obhajobě uplatnění Linuxu v praxi (snad!) ne. Ale problém personální. Cesta pro odborníky (obecně, ale jistě i v oblasti Linuxu) do odborného školství je komplikovaná. Není možné jim nabídnout mzdy srovnatelné s komerčním sektorem (byť zajímavou aktivitu v tomto směru má např. Královéhradecký kraj). A zároveň legislativa tyto odborníky, zjednodušeně řečeno, navíc pojímá jako nekvalifikované (nemají-li formální pedagogické vzdělání) a ředitele škol tlačí k tomu i stávající obdobné pracovníky nahrazovat.