Kdo je Tomáš Čejka? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Pracuji ve výzkumném oddělení sdružení CESNET, kde se zabývám vývojem nástrojů pro analýzu dat o síťovém provozu. Soustředíme se na detekci škodlivého provozu. K programování se ale už bohužel nedostanu moc často, stal se ze mě vedoucí týmu, ve kterém pracujeme na vývoji open-source systému NEMEA.

Vedle práce v CESNETu působím i jako student doktorského studia a učitel na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze. Výuka je sice občas dost náročná (po všech stránkách), ale vnímám to jako poslání předávat své dlouholeté zkušenosti ostatním. Proto setrvávám v akademickém prostředí.

Odkdy používáš používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

Vlastně si už bohužel nepamatuji, kdy přesně to bylo. Když jsem s GNU/Linuxem začínal, jako první jsem viděl SUSE (v době, kdy ještě openSUSE neexistovalo). Tenkrát ta distribuce ve výchozím stavu obsahovala KDE, což mě moc nenadchlo (nedokážu přesně říct proč). Na svůj první server (používaný jako fileserver a pro příjem faxů) jsem nainstaloval Gentoo a pamatuji si, že to trvalo celý víkend - kompilaci celého systému na procesoru Pentium 2 si dnes už asi nedovedeme představit. Pak jsem přešel na Debian, který na tom serveru po mnoha aktualizacích žije dodnes.

S Fedorou jsem začínal, když se ještě jmenovala Fedora Core (myslím, že to byla verze 6). Sice tenkrát hrozilo, že s každou aktualizací něco přestane fungovat (bývala to dost experimentální distribuce), ale situace se už dávno změnila k lepšímu. Možná se to bude zdát divné, ale mám pocit, že jsem se přizpůsobil Fedoře a Fedora se přizpůsobila mně, takže jsem u ní zůstal. 🙂

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Pokud nepočítám telefon, tak většinu času trávím u notebooku (Toshiba Portege) s Fedorou. V kanceláři na FITu máme od CESNETu k dispozici počítač Esprimo, na který jsem nainstaloval Fedoru také.

V produkci, to znamená na kolektoru (serveru, kam se sbírají flow data ze sond) a na monitorovacích sondách na hraničních linkách sítě CESNET2, používáme Scientific Linux 7.

Jaký software ve Fedoře používáš?

Patřím k těm minimalistům, kteří si vystačí s terminálem a vimem. Přesněji řečeno s mnoha okýnky terminálu 🙂 Okna terminálu u mě mají různý životní cyklus - občas otevřu okno jen na jeden příkaz, některá okna jsou však až týdny stará, protože se k rozdělané práci někdy dlouho nedostanu. Někteří z mého okolí se diví, proč nepoužívám záložky v jednom okně, hm, nevím... Ale pravděpodobně tak, jak teď často hledám okno, bych v tu chvíli hledal záložku.

Donedávna jsem používal Fluxbox a celkem mi to vyhovovalo. Jednoho dne jsem se však probudil a vrátil se zpět ke Gnome. Uvidíme, co přinese zítřek.

Dnes už se člověk asi neobejde bez prohlížeče (používám Firefox) a na poštu Thunderbird, ale když občas kouknu na htop a vidím, kolik GB paměti tyhle vymoženosti zabírají, je mi docela smutno 😉 Možná to neumím používat úsporně, kdoví.

Protože se od nás akademiků očekává, že budeme každou chvíli něco psát a prezentovat, tak dost často používám pdflatex a Evince a to pro vytváření článků i prezentací.

Pro instant messaging jsem si oblíbil irrsi v kombinaci s bitlbee, které mi běží na serveru dlouhodobě ve screenu. Na textové rozhraní nedám dopustit 🙂 Co se týká práce, git a gcc jsou mí každodenní kamarádi.

Tomášův desktop

Slyšel jsem, že v práci používáš Copr. Můžeš popsat jak?

Ano, Miro Hrončok mě upozornil na tuhle pěknou službu. Povedlo se mi v komunitě zařídit vytvoření skupiny @CESNET a teď vytváříme balíky systému NEMEA a IPFIXcol tam.

Dřív jsem se staral o vydávání RPM balíku jen pro náš používaný Scientific Linux. Teď je to mnohem pohodlnější, protože stačí kdekoliv (třeba na mé Fedoře) vygenerovat SRPM, to odeslat na Copr službu a voilà máme balíky pro konkrétní verze distribucí. Služba se mi líbí, jen jsem v poslední době narazil na přání kolem deb balíků. Potěšilo by mě, kdyby to třeba Copr časem taky nějak uměl. Copr umí i automatický build balíků z repozitáře. Tohle je něco, co mám v plánu nastavit, ale ještě jsem se k tomu nedostal.