Jak vytvořit a přizpůsobit 3D model určený k tisku jsme si řekli již v minulém díle. Na jeho konci jsem nakousl, k čemu jsou dobré tzn. slicery, nyní se podíváme na konkrétní aplikaci: Skeinforge.
Pokud jste to ještě neudělali, určitě si přečtěte základní seznámení s 3D tiskárnami RepRap a první díl o programech používaných u 3D tisku, který se věnuje dvěma tématům: kde vlastně vzít model pro tisk a co to jsou slicery. Nejprve se budeme věnovat slicerům, které fungují jako samostatné programy a neumožňují ovládání tiskárny.
Skeinforge
Prvním ze dvou samostatných slicerů, kterým se v tomto seriálu budu věnovat, je Skeinforge. Hned na začátek musím upozornit na to, že používání této aplikace vážně poškozuje mentální zdraví.
Jde o poměrně starou, nepříliš aktivně vyvíjenou (poslední verze je rok stará, ale autor stále někde bokem udržuje nepublikované změny) aplikaci, která používá rozhraní Tk. Grafické rozhraní je neuvěřitelně nepřehledné a nepříjemné na pohled. Přesto je Skeinforge jistou stálicí v oblasti slicování a pokud si dobře připravíte profily, poskytuje velmi kvalitní výsledky.
Skeinforge v celé své „kráse“
Pokud nainstalujete balíček skeinforge, najdete aplikaci v nabídce Grafika.
Profily
Základem práce s aplikací je správa profilů – ty máte pro 3D tisk na začátku k dispozici čtyři, podle použitého materiálu: ABS, HDPE, PCL a PLA. Jde o profily typu Extrusion, Skeinforge umí počítat i instrukce pro jiné CNC stroje, například lasercuttery.
Správa profilů není příliš rozsáhlá nebo komplikovaná, ale je třeba vědět, jak se k ní dostat. V horní části okna se můžete přepínat mezi jednotlivými částmi aplikace. Z části Craft je třeba se přesunout na Profile. To můžete udělat tlačítkem v části označené na obrázku modře nebo pomocí menu aplikace – Profile | Profile... – druhá možnost však nastavení profilů otevře v novém okně.
Na první pohled není patrné, jak přidat nový profil, a to proto, že tlačítko k tomu určené se nachází „za ohybem“ a je k němu potřeba doskrolovat. Bohužel kolečkem na myši to nejde, takže budete muset použít posuvník na pravé straně. Nový profil převezme vlastnosti profilu označeného v jejich seznamu. Profily nelze nijak třídit ani kategorizovat, takže doporučuji zvolit nějaký unifikovaný způsob pojmenovávání, ve kterém zohledníte, o jaký jde materiál i jaká je tiskárna, pokud jich máte víc.
 |
 |
Jednoduché jako facka
Po přidání profilu je ještě třeba kliknout na tlačítko Save all, což stejně doporučuji provádět při každé úpravě čehokoli. Profily jsou naštěstí uložené jako CSV soubory v poměrně jednoduché adresářové struktuře v adresáři ~/.skeinforge:
.skeinforge └── profiles ├── cutting ├── cutting.csv ├── extrusion │ ├── ABS │ │ ├── alteration.csv │ │ ├── carve.csv │ │ ├── dimension.csv │ │ ├── skeinforge_craft.csv │ │ ├── skeinforge.csv │ │ ├── skeinforge_help.csv │ │ ├── skirt.csv │ │ └── temperature.csv │ ├── ABS-Fedora.cz │ │ ├── ... │ ├── HDPE │ │ ├── ... │ ├── PCL │ │ ├── ... │ └── PLA │ └── ... ├── extrusion.csv ├── milling ├── milling.csv ├── skeinforge_profile.csv ├── winding └── winding.csv
Takže někomu bude možná příjemnější správa pomocí kopírování adresářů. Výhodou je, že profily je možné uchovávat například v gitu nebo jiném SCM. Pozor na to, že dokud u profilu neproklikáte všechny karty, nevytvoří se všechny soubory.
Slovem karta mám na mysli jednotlivé kategorie voleb označené na obrázku
Prosím nařezat!
Všechny volby týkající se slicovaní najdete v části Craft. Jednotlivé karty představují moduly, které můžete vždy buď aktivovat, nebo deaktivovat a nastavit jim určité volby. Vysvětlování jednotlivých voleb se zde věnovat nebudu, sám je všechny neznám.
Důležité je najít volby, které potřebujete měnit a naučit se s nimi pracovat – to ale může být běh na dlouho trať, začátky se Skeinforge jsou hodně bolestivá záležitost. V tomto ohledu vás můžu odkázat na poměrně rozsáhlou, ale nepřehlednou dokumentaci, kterou můžete prohlížet online nebo offline v balíčku skeinforge-doc. Doporučuji se podívat na obě místa, protože se jejich obsah ne vždy shoduje.
Pokud chcete objekt konečně nařezat, použijete k tomu magické tlačítko Skeinforge v levém dolním rohu. Vyberete soubor a řezání začne. O tom, že se něco děje, víte však jen proto, že celá aplikace přestane reagovat. Informace o průběhu řezání Skeinforge vypisuje do terminálu, proto je lepší aplikaci spouštět z něho. Pokud použijete příkaz skeinforge bez argumentu, spustí se GUI, pokud použijete jako argument cestu k souboru, začne se rovnou řezat posledním nastaveným profilem.
Správnému nastavení profilu je třeba věnovat pozornost, jinak vaše výtisky nedopadnou dobře
(Zdroj 3DprintFIT)
PyPy
Kromě nezvládnutého uživatelského rozhraní má Skeinforge ještě jednu nepříjemnou vlastnost: pomalost. Nevýhoda spočívá především v tom, že celá operace slicování probíhá pouze na jednom jádru procesoru, protože není paralelizovaná.
Skeinforge je napsaný v Pythonu, a to je interpretovaný jazyk. Ve Fedoře (a i jinde) se standardně používá interpret CPython. Pokud ale na slicování použijete interpret PyPy, operace sice stále běží na jednom procesoru, ale díky magii, které se říká Just-in-time compiler, se celý proces zrychlí asi trojnásobně. Aby to nebylo příliš jednoduché, PyPy neumí zobrazit grafické rozhraní v Tk, takže běžný workflow je:
- otevření Skeinforge pomocí CPythonu
- vybrání profilu
- případná změna hodnot
- uložení všeho a zavření Skeinforge
- slicování pomocí PyPy z terminálu
Pokud použijete příkaz skeinforge, použije se CPython. Pokud použijete příkaz skeinforge-craft, použije se PyPy.
Slicování pomocí příkazu <i>skeinforge-craft</i>
Podobnou šarádu ale dělat nebudete: V ovládacím softwaru pro tiskárnu, která používá externí slicer, je tlačítko, které vyvolá nastavení Skeinforge, a při slicování objektu se implicitně použije PyPy. K tomu se ale dostaneme až v některém z dalších článků.
Umí toho mnohem víc
Na závěr ještě uvedu, že silnou stránkou Skeinforge je také část Analyze, která umí zanalyzovat a prohlížet vygenerovaný nebo stažený GCODE.
Prohlížení GCODE souboru pomocí části Skeiniso
Existuje také fork Skeinforge pojmenovaný SFACT. Některé věci řeší trochu jinak, ale ošklivé a nepřehledné uživatelské rozhraní zachovává. Najdete ho ve Fedoře v balíčku sfact. Jeho nespornou výhodou je, že je trochu aktivněji vyvíjen.
Na OpenShiftu běží můj experimentální Skeinforge online, který ale zatím umí používat jen naše profily z GitHubu a je poměrně pomalý. Pokud ale chcete naslicovat nějaký velký a/nebo komplikovaný objekt, který se slicuje klidně několik hodin, můžete používat cloud 🙂
V příštím článku se budeme zabývat programem Slic3r – velice aktivně vyvíjeným slicerem, který má mnohem příjemnější uživatelské rozhraní, správu profilů a další skvělé vlastnosti.
