Martin na svém blogu uveřejnil zápisek o tom, jak používá Fedoru Silverblue. My jsme této příležitosti využili, abychom ho vyzpovídali o jeho používání edice Silverblue a Fedory obecně. Pokud máte také nějaké zkušenosti o Silverblue a chcete se s nimi podělit, ozvěte se nám prosím na redakční e-mail, v komentářích, nebo do telegramové skupiny.
Jak dlouho používáš Fedoru?
S přestávkami s jinými distribucemi (Arch Linux) přes šest let. GNU/Linux obecně přes deset let, ale začínal jsem s debianími variantami (hlavně Ubuntu, kde bývalo mnohem jednodušší nainstalovat proprietární ovladače WiFi a grafických karet). V té době mi také přišlo, že Fedora zažívala rychlý vývoj a různé návody na řešení problémů na fórech rychle zastarávaly. V mojí první práci ale všichni měli Fedoru, takže jsem ji také zkoušel.
Proč právě Fedoru?
Teď už hlavně kvůli dobré integraci GNOME 3 prostředí a rychlejším aktualizacím, třeba v porovnání s Ubuntu. Pracovně jsem se taky posunul od spravování serverů založených na Debianu k serverům bližším světu Red Hatu. A nainstalovat ovladače Nvidie je už i ve Fedoře jednoduché.
Proč ses rozhodl nainstalovat Silverblue?
Když jsem před půl rokem přecházel na Fedoru 30, měl jsem na osobním laptopu problém se zamrzáváním systému. To se ukázalo být chybou proprietárního ovladače grafické karty, nicméně v rámci hledání problému jsem si říkal, že vyzkouším i něco nového, protože docela rád experimentuji. Bývaly doby, kdy jsem Linux přeinstalovával každý měsíc, protože jsem ho během takových experimentů rozbil. Ale zase mě to hodně naučilo (třeba si dobře zálohovat data).
Jsi spokojený? Na jaké problémy jsi narazil?
Hlavně jsem se těšil na aktualizaci z Fedory 30 na 31. To mě nadchlo. Na druhém stroji, kde Silverblue nemám, trvala aktualizace asi čtyřicet minut, během kterých jsem nemohl laptop používat. Se Silverblue mi aktualizace trvala asi deset minut a stroj mi byl skoro celou dobu k dispozici. Navíc, kdybych nebyl spokojený, mohl jsem se rychle vrátit na verzi 30, to u normální aktualizace nejde.
Zatím mi přijde, že komunita kolem Silverblue není tak veliká, takže se hůř řeší případné problémy.
Mám rád aktualizace programů a prostředí. Většinou to kontroluji alespoň jednou za den a tady mne Silverblue trochu brzdí, protože je navíc potřeba celý systém restartovat. A to mě docela otravuje, i kdyby to bylo jen jednou denně.
Doporučil bys Silverblue, případně komu?
Mám v Silverblue zapnuté i automatické aktualizace (i když většinou to stihnu udělat sám dřív, než se spustí) a docela se mi líbí představa, že by se méně zdatní (a nadšení) uživatelé o aktualizace mohli přestat starat úplně a mohli stroj jen vypínat místo uspávání (a nebo pravidelně restartovat). Moje mamka má například Ubuntu kvůli pětiletým bezpečnostním aktualizacím, ale přesto nedokáže systém udržet aktualizovaný. Automatické aktualizace stylu Silverblue by se mi pro tenhle případ zdály lepší.
Silverblue mi přijde stabilnější, i když občas narazím například na problém s nějakou flatpakovou aplikací, třeba GNOME Clocks nejsou tak dobře integrované do prostředí. A je mírně komplikovanější zprovoznit dedikovanou grafickou kartu. Podobně jsem chtěl zkoušet nové Xfce. To se mi nakonec s větším úsilím povedlo, i když jsem se zase brzy vrátil ke Gnome3.
Taky jsem si oblíbil neprivilegované kontejnery pomocí Podmana, které sice zatím nepoužívám pro žádný větší projekt, ale často rychle vyřeší nějaký problém, který Silverblue kvůli read-only systému a nebo absenci dnf neumožňuje.
Moje zkušenosti se Silverblue se snažím sdílet na blogu a na osobní wiki.