Systém Linux je v současnosti používán v mnoha různých oblastech. Kromě jeho nasazení na serverech, kde si již za poměrně dlouhou dobu své existence vydobyl stálé místo, se s tímto systémem stále častěji můžeme setkat i v různých vestavěných (embedded) systémech a samozřejmě taktéž v kancelářích, kde je využíván jak pro zpracování textových dokumentů, tabulek a práci s elektronickou poštou, tak i v některých případech pro tvorbu a editaci výkresů v aplikacích typu CAD (Computer Aided Design).

Pro Linux v současnosti existuje relativně velké množství nástrojů typu CAD od poměrně jednoduchých aplikací určených především pro kresbu dvourozměrných (2D) výkresů až po takzvané „velké systémy CAD“, které kromě podpory všech 2D operací navíc obsahují i možnost tvorby trojrozměrných modelů, automatické generování kusovníků, práci s velkými výkresovými sestavami atd.

Obrázek 1: Uživatelské prostředí aplikace QCad po jejím spuštění a otevření nového (prázdného) výkresu.

Mezi aplikace typu CAD patří i program nazvaný jednoduše a výstižně QCad, jehož autorem je švýcarská společnost RibbonSoft. Zajímavé je, že tento program je vydáván pod dvojí licencí – zatímco varianta QCadu určená pro operační systémy Microsoft Windows je vydávána pod privátní licencí, jsou varianty vytvořené pro operační systémy Linux a taktéž Mac OS X vydávány pod známou licencí GPL (GNU General Public License) verze 2. V dalším textu bude popsána varianta QCadu vydaná pod licencí GPL. Zaměřím se především na popis QCadu verze 2.0.5.0 (takzvaná komunitní edice), která je dostupná mj. i ve Fedoře 15.

Obrázek 2: Při prvním spuštění QCadu je možné provést základní konfiguraci systému: zvolit používané délkové jednotky, nastavit jazyk využitý v uživatelském rozhraní a taktéž vybrat jazyk, v němž jsou zapisovány příkazy (v tomto případě je vhodné ponechat angličtinu, už jen z důvodu snadnějšího hledání jednotlivých příkazů v systému nápovědy).

Instalace QCadu

Již na konci předchozího odstavce jsem se zmínil o tom, že aplikace QCad je dostupná i ve Fedoře 15. Jedná se o balík umístěný ve standardním repozitáři, takže při instalaci QCadu by neměly nastat prakticky žádné problémy (samozřejmě existuje jak 32bitová, tak i 64bitová verze). V závislosti na preferencích uživatele lze využít buď služeb grafického instalátoru spuštěného v prostředí Gnome Shellu, nebo je možné instalaci provést alternativně z příkazového řádku. Obě možnosti instalace QCadu jsou zobrazeny na následující dvojici snímků obrazovek (Fedora 15 a Gnome Shell).

Obrázek 3: Instalace aplikace QCad pomocí grafického instalátoru Fedory.

Obrázek 4: Instalace aplikace QCad a všech knihoven, na nichž tato aplikace závisí, s využitím příkazu „yum“ spouštěného z příkazové řádky (s právy superuživatele).

Po instalaci aplikace QCad se v grafickém prostředí Gnome Shellu objeví nová ikona sloužící pro spuštění QCadu:

Obrázek 5: Ikona sloužící pro spuštění aplikace QCad z Gnome Shellu.

Kresba grafických entit

Při kresbě výkresů v QCadu je možné využít všechny základní entity, které jsou od programů této kategorie (tj. jednodušší a snadno použitelné 2D CADy) očekávány. Z podporovaných entit se jedná především o úsečky, kružnice, kruhové oblouky a text. Tyto entity jsou doplněny o možnost kresby jednotlivých bodů, elips, spline křivek a taktéž obrázků importovaných z externích souborů. Uzavřené oblasti ve výkresu lze rovněž vyplnit definovaným vzorkem. Aplikace QCad samozřejmě nabízí i možnost manuální či poloautomatické kresby kót, i když možnosti QCadu jsou v některých ohledech menší než například v AutoCADu (týká se ti třeba možnosti automatického okótování, zadání tolerance atd.)

Obrázek 6: Nabídka kresby grafických entit (QCad je nakonfigurován pro použití angličtiny).

Nová entita pro nakreslení se vybírá buď z hlavního menu aplikace (viz též snímek obrazovky umístěný nad tímto odstavcem), nebo je možné pro výběr entity použít levý nástrojový panel, jehož horních šest ikon obsahuje příkazy pro kreslení bodů, úseček, kruhových oblouků, kružnic, elips a spline křivek, další ikony pak obsahují příkazy pro vytvoření textové entity, kóty či vyšrafované oblasti. Po výběru entity je taktéž nutné zvolit, pomocí jakých parametrů budou specifikovány její geometrické parametry. Při kresbě kružnice je například možné zadat její střed a poloměr, nakreslit lze kružnici pomocí trojice bodů, které na ní leží atd. Souřadnice, poloměry a délky lze buď volit myší, nebo je zapisovat pomocí klávesnice, což nás vede k další vlastnosti QCadu.

Obrázek 7: Kresba úsečky (QCad je nakonfigurován pro použití češtiny).

Využití příkazové řádky

Aplikace QCad se mnoha dalším (většinou profesionálním) programům typu CAD podobá i díky podpoře příkazové řádky, do níž lze zapisovat příkazy, popř. zadávat souřadnice a další potřebné parametry při vytváření či modifikaci grafických entit. Pro přístup do příkazové řádky postačí stlačit klávesu SPACE (mezerník), což se ihned projeví změnou barvy textu „Command:“, za nějž se může ihned začít zapisovat jméno příkazu. Příkladem může být slovo „line“ sloužící pro vytvoření nové úsečky ve výkresu. Příkazová řádka se velmi často používá taktéž pro zadávání souřadnic. Může se například jednat o koncovou souřadnici úsečky, bod vložení bloku do výkresu či o souřadnice středu kružnice.

Obrázek 8: Výběr kóty pro kreslení.

Souřadnice mohou být zadány absolutně, tj. v souřadné soustavě začínající v bodě [0, 0]. Kromě toho lze souřadnice zadat i relativně vůči poslednímu zadanému bodu, čehož se dosti často využívá, zejména při kreslení úseček. Aby se relativní souřadnice při zápisu odlišily od souřadnic absolutních, zapisuje se před nimi znak @ (nejedná se jen o specialitu QCadu, ale o vlastnost převzatou z dalších aplikací). QCad podporuje i použití polárních souřadnic (tj. vzdálenosti a úhlu), které mohou být taktéž zadány buď absolutně, nebo relativně. Pro oddělení hodnoty udávající vzdálenost od úhlu se v tomto případě používá znak <.

Příklady:

100, 100 – absolutní kartézské souřadnice se začátkem souřadné soustavy v bodě [0, 0]

@100, 0 – relativní kartézské souřadnice

100<90 – absolutní polární souřadnice

@100<90 – relativní kartézské souřadnice (použité například při kresbě svislé úsečky o délce 100 délkových jednotek)

QCad dokonce při specifikaci souřadnic umožňuje použít namísto pouhých numerických hodnot taktéž jednoduché matematické výrazy, čehož je možné v některých případech využít (například při překreslování výkresů z papíru do elektronické podoby v případě, že ve výkresu nejsou zakresleny všechny kóty – chybějící délku lze snadno dopočítat z délek ostatních kót).

Obrázek 9: Nastavení vlastností aplikace QCad.

Pokračování článku: QCad, část 2.