Díky svobodným a otevřeným licencím se často stává, že jedna distribuce slouží jako základ pro jinou. Nejinak je tomu i u Fedory, která slouží jako základ celé řadě dalších distribucí. Zkoušeli jste se někdy podívat, jaké to jsou a co oproti Fedoře nabízejí?

Distribuce jsou seřazené podle jejich pořadí v žebříčku popularity na Distrowatch. Ten sice neodpovídá skutečnému rozšíření distribucí, ale alespoň částečně popularitu a zájem o jednotlivé distribuce zachycuje. Na konci seznamu jsou distribuce, které nejsou v žebříku uvedené:

Red Hat Enterprise Linux – je zaručeně nejznámější distribucí, která z Fedory vychází. Ostatně to, že je základem pro RHEL, je jedním z hlavních důvodů, proč Red Hat do Fedory tak investuje. RHEL je výrazně konzervativnější než Fedora. Vychází z Fedory zhruba jednou za tři roky a ještě prochází dodatečným testováním a úpravami pro podnikové nasazení. Jeho podpora je také výrazně delší: standardně 10 let. Z RHELu vycházejí další distribuce. Mezi nejznámější patří CentOS a Scientific Linux, který vytváří výzkumné středisko CERN.
Pořadí na Distrowatch: 27

Korora – začala jako distribuce založená na Gentoo. Proslavila se v roce 2006 jako první distribuce, která nabízela live systém s akcelerovaným prostředím pomocí Compizu. To se ještě jmenovala Kororaa. Později autoři zjednodušili název na Korora. Zájem autora se přeorientoval z Gentoo na Fedoru, která se také stala základem pro Kororu. Je to právě Korora, která po zániku Fuduntu převzala roli „Linux Mintu“ světa Fedory, protože obsahuje i software, který není z licenčních a patentových důvodů ve Fedoře k dispozici. Kromě toho přináší i upravené prostředí GNOME, ve kterém má předinstalovanou vlastní sadu rozšíření. Nová Korora vychází vždy zhruba měsíc po vydání Fedory.
Pořadí na Distrowatch: 53

Linpus Linux – je známou nebo spíše nechvalně známou distribucí z počítačů Acer. Pokud jste si někdy kupovali model Aceru s Linuxem, byl na něm předinstalovaný právě Linpus. Často neměl ani grafické rozhraní a nabootoval pouze do příkazové řádky, což zrovna dobré jméno Linuxu mezi běžnými uživateli nedělalo. Popravdě nevím o nikom, kdo by si Linpus na zakoupeném počítači nechal. Verze Lite zažila svoji slávu s příchodem netbooků. Obsahovala prostředí založené na KDE, které bylo přizpůsobené malým obrazovkám. Rozhodně se tato distribuce nedá označit za svobodný software, protože obsahuje celou řadu proprietárního softwaru a taky tzv. nagware, který vás neustále nutí k nákupu plné verze.
Pořadí na Distrowatch: 105

QubesOS – mezi deriváty Fedory patří rozhodně k těm zajímavějším. Snaží se o vyšší bezpečnost desktopových aplikací skrze jejich izolaci. Ta je provedená pomocí virtualizace Xen. První a také poslední stabilní verze vyšla před dvěma lety, ale distribuce se neustále vyvíjí a nedávno vyšel druhý kandidát na vydání druhé verze. Distribuce se dokonce na začátku roku dostala mezi finalisty ocenění Access Innovation Award za bezpečnostní řešení.
Pořadí na Distrowatch: 123

Network Security Toolkit – je distribuce specializovaná na síťovou bezpečnost původem z USA. Nabízí live CD/DVD s těmi nejlepšími nástroji na analýzu bezpečnosti sítě, jaké open-source svět nabízí. Poslední verze je založená na Fedoře 20, takže se stále jedná o distribuci s živým vývojem.
Pořadí na Distrowatch: 146.

VortexBox – je systém, který vám z počítače udělá domácí hudební server a jukebox. První verze vyšla před čtyři lety a poslední stabilní vydání má zhruba rok.
Pořadí na Distrowatch: 152

Hanthana Linux – je distribuce ze Srí Lanky, která si drží stejný vývojový cyklus jako Fedora. Opět přidává software, který není ve Fedoře standardně obsažený, a je zaměřená především na uživatele ze Srí Lanky a na použití v tamějším školství. Poslední verze vychází z Fedory 19.
Pořadí na Distrowatch: 186.

Xange – jedná se o distribuci, která se snaží, co nejvíce simulovat prostředí Windows Vista. Poprvé vyšla v roce 2008 a Xange už je její třetí jméno, dříve se jmenovala Simplis a také Vixta. Ač Visty už jsou spíše minulostí, distribuce se i nadále vyvíjí a poslední vydání, které vyšlo v únoru, je postavené na Fedoře 20. Jako prostředí používá KDE.
Pořadí na Distrowatch: 208

Berry Linux – je mezi deriváty Fedory specialistou na live systém. Tvůrcem je Japonec Yuichiro Nakada, takže se vyznačuje také zaměřením na podporu japonské lokalizace. Hlavní verze používá prostředí KDE a Mini verze Fluxbox. Ač je jeho hlavní úlohou ukázat, jak vypadá Linux, dá se také nainstalovat na harddisk a používat jako normální systém. Poslední verze vyšla před rokem a půl, takže se nejedná o příliš živou distribuci.
Pořadí na Distrowatch: 226

Ekaaty Linux – je distribucí brazilského původu. Poprvé vyšel již v roce 2006, používá desktopové prostředí KDE a přidává další aplikace, které jsou relevantní především pro uživatele v Brazílii jako např. BrOffice.org. Poslední verze vyšla před rokem a půl, takže se nejedná o úplně živou distribuci.
Pořadí na Distrowatch: 273

Momonga Linux – je distribuce, která vzniká v Japonsku a její vývoj je velmi otevřený. Brzo bude mít už deset let a je jen o trochu mladší než samotná Fedora. Zaměření je obecné, ale autoři zmiňují zaměření na podporu jazyka Ruby. Poslední stabilní verze vyšla už před třemi lety, ale vývojová verze sleduje vývoj Fedory.
Pořadí na Distrowatch: 276

Ojuba Linux – je arabskou distribucí. Zaměřuje se na lokalizaci do arabštiny a stejně jako řada dalších klonů Fedory přináší dodatečný software, jako jsou kodeky. Poslední verze už je také ale dva roky stará a vychází z Fedory 16.
Pořadí na Distrowatch: 281.

BLAG Linux – patří mezi deriváty Fedory, které se vyznačují důrazem na čistotu systému z pohledu licenčního. Patří mezi sedm distribucí, které splňují přísná kritéria Free Software Foundation. Dnes se ale nejedná o úplně živou distribuci. Ač je komunita kolem ní pořád živá, poslední vydání vyšlo před více než dvěma lety a je založené na Fedoře 14.

GdNewHat – tak trochu převzal roli open-source puritána od BLAG Linuxu. Pochází z Japonska a jeho vývoj je rozhodně živější. Poslední verze vychází z Fedory 20. Nijak výrazně ji nemodifikuje. Pouze obsahuje čistě otevřený software. Uživatele dokonce vyzývají, aby „nabonzovali“ uzavřený software, který by se nedopatřením do distribuce dostal.

Parsidora Linux – je íránská distribuce, která je hodně podobá Koroře. Přidává totiž dodatečný software, který ve Fedoře není. Kromě toho se zaměřuje na lokalizaci do perštiny a taky vlastně řeší problém s legálním používáním Fedory v Íránu. Podle amerického zákonu o regulaci exportu totiž nemůže být Fedora legálně distribuována do Íránu, Sýrie, Súdánu, Severní Korei a na Kubu. Poslední vydání Parsidora Linuxu je poněkud zastaralé, protože vychází z Fedory 18.

EnGarde Secure Linux – je komerční serverová distribuce, která je zaměřená na bezpečnost. Standardní serverové služby jsou v ní nastavené co nejbezpečněji. Ač se na stránkách tváří, že ESL i nadále prodávají, poslední verze podle všeho vyšla v roce 2008 a je tedy založená na Fedoře, která už není dávno podporovaná, což není zrovna dvakrát bezpečné.
Pořadí na Distrowatch: nehodnocená.

SnowBird Linux – je relativně novou záležitostí. Autoři chtějí úzce spolupracovat s Fedorou, ale nechtějí být omezováni jejími pravidly. Naopak se chtějí stát Linux Mintem RPM světa. Autoři dokonce na stránkách distribuce prodávají počítače s předinstalovaným SnowBird Linuxem. Zaměření je hodně podobné Kokoře. Na rozdíl od ní ale kromě patentově chráněného softwaru přidává také ten uzavřený jako např. prohlížeč Opera.

Amahi – je specializovanou distribucí pro software Amahi, který vám umožňuje provozovat domácí server. Amahi je dostupné na více distribucích, ale systém, který projekt Amahi používá k tomu, aby nabídl zájemcům kompletní řešení, je postavený právě na Fedoře. Poslední vydání vychází z Fedory 19.

Zahrnuté jsou pouze distribuce, které se neustále vyvíjí nebo alespoň jeví určité známky toho, že projekt není úplně mrtvý. V minulosti byla na Fedoře založená celá řada distribucí, které byly svého času populární, ale dnes neexistují. Za všechny uveďme například Moblin a z něj vycházející MeeGo nebo Fuduntu či polskou distribuci Aurox, která byla jednu dobu docela populární i u nás. V seznamu jsou uvedené pouze přímé deriváty, ne distribuce, které vychází z derivátů Fedory. To by seznam opět prodloužilo. Jen Red Hat Enterprise Linux jich má na desítku.