Seriál „Jak používá Fedoru…“ zpovídá uživatele Fedory, kteří ji používají k zajímavým účelům. Cílem je ukázat, jak lidé Fedoru používají a jak může být její využití rozmanité. Myslíte si, že by čtenáře mohlo Vaše využití Fedory zajímat? Napište nám na redakce@mojefedora.cz.

Kdo je Ondřej Profant? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Jsem zastupitelem Hl. města Prahy za Pirátskou stranu. Dále jsem členem výboru zapsaného spolku obcí Otevřená města, který se snaží o prosazování převážně softwarové otevřenosti v obcích. Pirátskou stranu jsem spoluzakládal a k tomu mě přivedl Linux. Ukázal mi totiž svět otevřenosti a spolupráce, který mě zcela pohltil. Dlouhodobě jsem se tedy začal zabývat otevřeností, transparencí a propagací open source. Poslední dva roky jsem dokonce členem Komise ICT Rady Hl. m. Prahy. Povoláním jsem programátor, dnes programuji převážně v Pythonu. I když dnes mám na starost i vedení celého IT v Pirátské straně, tedy architekturu řešení i správu serverů samotných.

Přes to všechno mi moc volného času nezbývá. Abych si odpočinul chodím plavat a po Praze jezdím převážně na kole. Ještě mám rád RPG od klasických *pen and paper* až po larpy. Ale to jsem v posledních letech opravdu zanedbával.

Mým největším úspěchem je opensourcový celopražský portál otevřených dat: opendata.praha.eu

Odkdy používáš používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

Fedoru používám přibližně od roku 2013.

S Linuxem jako takovým jsem začínal mnohem dříve. Někdy okolo roku 2007 na střední škole. Linuxu znalý kamarád mi nainstaloval Gentoo bez grafického rozhraní. Jenže následně ho zavolali do práce a on odešel se slovy: "man man je vše, co potřebuješ". Byla to docela výzva, ale postupně jsem se naučil, že Linux je kamarád, který dává smysl. Přibližně po roce jsem přešel na Debian a později na Ubuntu. Chvíli jsem byl i aktivní v Ubuntu komunitě.

Debian mi nevyhovoval díky své neaktuálnosti ve stable verzi. Ubuntu mě štvalo odklonem od upstreamu. A tak jsem si našel cestu k Fedoře 19 Schrödinger's Cat. Fedora pro mě znamená fantastický poměr odladěnosti, aktuálnosti a využití upstreamu. Z počátku mi chybělo pár balíků. Postupně jsem se však spíše odnaučil používat balíky, které nejsou v základních repozitářích.

Můj vztah s Fedorou se ještě prohloubil, když jsem se z IT nadšence stal člověkem zodpovědným za nějaké to IT. V ten moment jsem si našel cestu k Red Hatu. Jeho profesionální přístup je v některých prostředích nenahraditelný. Sám teď přímo Red Hat Enterprise Linux nepoužívám, ale vnímám ho jako bránu k rozšiřování Linuxu. Zvláště pak v profesionálním prostředí a veřejné správě.

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Hlavně na mém notebooku Lenovo ThinkPad X230. Dále jsem ji nainstaloval celé rodině (přibližně 4 další počítače). Fedoru používám i jako HTPC společně s Kodi. Též Fedoru používám na jednom serveru. Ten slouží k provozování Docker kontejnerů.

Jaký software ve Fedoře používáš?

Hlavně terminál, git, vim a Firefox, což jsou mé základní pracovní nástroje. Dále ještě používám editory gedit a Atom. Druhý jmenovaný hlavně na programování v Pythonu, weby a XeLaTeX. K relaxaci zase Steam a Kodi. Ke komunikaci s vnějším světem ještě potřebuji LibreOffice a Datovku. Na grafiku občas využiji Gimp.

Setkal ses v roli zastupitele s nasazením open source tam, kde bys ho vůbec nečekal?

S výrazným ne. Samozřejmě mnoho systémů v pozadí využívá Linux, open source knihovny či celé aplikace. V městské knihovně mají Linux, informatika magistrátu má na některých počítačích Linux. Mnoho věcí běží na MySQL. Viděl jsem třeba i Zabbix. Ale nic z toho není to pravé.

Kámenem úrazu je, že se nikde nepoužívá open source jako open source. Je to pro ně jen další spotřební aplikace. Nedokáží těžit z výhod open source (krom ceny). To jsem se pokusil změnit Tezemi digitální strategie, které schválila Rada HMP. Avšak v praxi se ukázalo, že takovýto dokument sám o sobě nic nezmění. Je třeba výrazně dlouhodobější práce, aby začal být opensource využíván, tak jak si my v komunitě představujeme.