V úterý 9. února se oddělí Fedora 34 od vývojového Rawhidu. Nacházíme se tedy v období, kdy jsou známy všechny velké změny a nové funkce, a odteď už se bude primárně pracovat na stabilizaci, aby bylo nové vydání v květnu připraveno pro běžné uživatele. Celkově Fedora 34 zaznamenala 64 změn, které byly schválené FESCo, to je vůbec nejvyšší počet v osmnáctileté historii distribuce. Pojďme se tedy podívat na ty nejzajímavější z  nich.

Nová podoba Činností ve Workstation

Přepracovaná podoba Činností v GNOME 40 je to, čeho si uživatelé Fedora Workstation všimnou okamžitě. Činnosti se výrazně nezměnily od vydání GNOME 3.0 před 10 lety. Nabízí pod jednou klávesou nebo tlačítkem přehled otevřených oken, spuštěných a oblíbených aplikací, virtuálních ploch. Umožňují rychle vyhledávat a spouštět aplikace. Nicméně také trpí některými problémy. Například horším zvýrazněním často spouštěných aplikací nebo tím, že nový uživatel po prvním spuštění vidí jen prázdnou obrazovku a musí se k Činnostem propracovat.

Největší změnou v rozhraní Činností je to, že virtuální plochy jsou nyní uspořádané horizontálně a náhled otevřených oken a ploch byl integrovaný do jednoho. Dash už se nenachází u levého okraje obrazovky, ale u toho spodního. GNOME by teď také mělo naběhnout přímo do Činností, aby pro nové uživatele bylo intuitivnější přijít na to, jak spouštět aplikace atd. Praktičtější to bude i pro zaběhlé uživatele, protože do Činností stejně musí přepnout, aby si otevřeli aplikace, s kterými chtějí pracovat.

Do současné podoby se změny dostaly po testování ve skupinách uživatelů a sbírání zpětné vazby od zástupců cílových skupin, které se účastnili také lidé z Brna. Kromě těchto novinek v Činnostech, se rozhraní GNOME Shell nedočkalo žádných jiných výraznějších změn, což byl i záměr designérů, aby těch změn nebylo na uživatele v jednom vydání příliš mnoho.

PipeWire jako zvukový server

Více než 13 let sloužilo PulseAudio jako výchozí zvukový server ve Fedoře. I když mělo ze začátku porodní bolesti, nabídlo aplikacím jednotné API pro práci se zvukem a umožnilo zvukové streamy za běhu přepínat mezi různými výstupními zařízeními. Také ale trpí dlouhodobými problémy. Asi tím největším je nevhodnost pro audio s nízkou latencí. U něj bylo pořád potřeba přepínat na JACK. PipeWire už nějaký čas ve Fedoře plní roli video serveru. Slouží například ke sdílení obrazovky. Nyní má ve Fedora Workstation převzít také roli zvukového serveru. Na rozdíl od PulseAudia je vhodný také pro práci s audiem s nízkou latencí, takže může nahradit i JACK. Že se stará také o video streamy, mu dává větší možnosti v synchronizaci videa a zvuku. Můžeme také čekat pokročilejší podporu Bluetooth zařízení, například v podobě podpory dalších kodeků. Pro aplikace zachovává PipeWire stejné rozhraní, jaké mělo PulseAudio, takže by se pro ně nemělo nic změnit.

PulseAudio to ale ještě nemusí mít definitivně sečtené. Do 16.2. se může rozhodnutí ještě zvrátit, pokud se v testování zjistí, že PipeWire nesplňuje podmínky pro zařazení do stabilního vydání Fedory. V takovém případě by se PulseAudio vrátilo na pozici výchozího zvukového serveru a zkusilo by to opět v podzimním vydání. I když PipeWire zůstane jako výchozí ve Workstation, PulseAudio zůstane i nadále součástí distribuce a uživatelé, kterým z nějakého důvodu nový PipeWire nevyhovuje, na něj budou moct přepnout.

Sound Open Firmware pro Intel LPE Hardware

Další novinka souvisí také se zvukem. Nejnovější chipsety už nemají standardní zvukové karty Intel HDA, ale novou generaci, které se říká Low Power Engine (LPE) a která vyžaduje nahrávání firmwaru. Dosud se používal starý uzavřený SST firmware, který měl různé problémy třeba při uspání a probuzení během hraní hudby. Intel vyvíjí otevřený firmware pod názvem Sound Open Firmware, který lze používat od verze kernelu 5.11. Pravděpodobně už s verzí 5.12 bude výchozí, ale vývojáři Fedory jej už dnes považují za dostatečně odladěný a chtějí se vyhnout přechodu na nový firmware s příchodem kernelu 5.12 uprostřed cyklu Fedory 34, takže jej zapnou už nyní. Majitelům zařízení s chipsety od Intelu z posledních zhruba dvou let by tak měl zvuk fungovat o něco spolehlivěji.

KDE Plasma Desktop přechází na Wayland

Výchozí desktopová varianta Workstation s prostředím GNOME přešla na Wayland jako výchozí zobrazovací technologii ve Fedoře 25, tedy před téměř 5 lety. Vývojáři za spinem KDE Plasma Desktop si myslí, že i toto prostředí je nyní připraveno na přechod a ve Fedoře 34 tak poběží ve výchozím stavu na Waylandu. Vývojáři ujišťují, že myslí i na uživatele s uzavřeným ovladačem od Nvidie. S ním by mělo prostředí KDE Plasma na Waylandu fungovat bez jakékoliv nastavování od verze 5.20.2.

XWayland jako samostatný balíček

XWayland byl dosud součástí Xorgu. Jedná se ale o část projektu, která se vyvíjí zdaleka nejvíce, zatímco zbytek Xorgu je víceméně v udržovací fází a vydání mají dlouhé odstupy. Vývojáři tak museli některé nové vlastnosti backportovat, aby se k uživatelům dostaly včas. Ve Fedoře 34 bude XWayland od zbytku Xorgu oddělený do samostatného balíčku a bude blíže sledovat vývoj v upstreamu. Vývojářům to usnadní práci a uživatelé se rychleji dostanou k novým vlastnostem a opravám. Mezi takové nové vlastnosti patří emulace XRandr pro hry nebo zamezení tearingu.

Nový spin s i3

Spiny jsou alternativní verze Fedory vytvářené komunitou, typicky s jiným desktopovým prostředím. Mezi ně se ve Fedoře 34 zařadí i "i3 Spin". Jste-li fanoušky dlaždicového správce oken i3, budete si moct nově stáhnout verzi Fedory vyladěnou právě pro něj.

SELinux nepůjde vypnout za běhu

Dosud bylo možné vypnout SELinux dvěma způsoby: bootovacím parametrem selinux=0 nebo editací konfiguračního souboru /etc/selinux/config. Druhým způsobem už nepůjde SELinux zcela vypnout. SELinux se sice vůči userspace bude tvářit jako vypnutý, ale interně bude běžet. Rozdíl mezi tímto stavem a zcela vypnutým SELinuxem je prozatím minimální, ale v budoucnu bude čím dál těžší tento způsob "vypínání" SELinuxu vypoužívat, až bude nakonec odstraněn úplně. Přepínání SELinuxu mezi "enforcing" a "permissive" by nemělo být touto změnou dotčeno.

Instalace balíčků bude rychlejší díky RPM Copy on Write

Od verze 33 používá Fedora jako výchozí souborový systém Btrfs a distribuce začíná postupně využívat jeho pokročilých vlastností. V tomto případě RPM Copy on Write používá reflinking. Nový způsob instalace balíčků má prý mít výrazně nižší zátěž na CPU a zhruba o třetinu méně zápisů na disk. Momentálně se jedná o plugin přímo pro DNF, nepoužívá se tedy zatím v případě použití PackageKitu, který používá libdnf.

Transparentní komprese oddílů Btrfs

Další novinkou, používající vlastnosti Btrfs, je transparentní komprese, která používá konkrétně zstd. Primárním cílem je ušetřit místo na disku. Podle autorů stojících za touto změnou ušetří transparentní komprese u instalace Fedory 40 % místa oproti instalaci na Ext4. Pozitivně by se měla projevit také na životnosti SSD a flash disků a dokonce by měla znamenat rychlejší čtení a zápis dat. Transparentní komprese bude nastavená pouze u nových instalací a nebude se týkat oddílu /boot, pro který se i nadále používá Ext4. Nicméně uživatel si může v pokročilém nastavení instalátoru Anaconda pro /boot vybrat Btrfs a transparentní kompresi využívat i tam.

DNS přes TLS

Fedora 34 bude ve výchozím stavu používat DNS přes TLS, komunikace s DNS serverem tedy bude šifrovaná, pokud to daný server podporuje. Nejedná se o obdobu DNS přes HTTPS, které se dokáže maskovat za běžný provoz a nelze jej tak blokovat. DNS přes TLS blokovat lze, ale pořád je šifrované a přináší tak lepší soukromí.

Xfce 4.16 a LXQt 0.16

Nových verzí se dočkají také uživatelé prostředí Xfce a LXQt. Xfce ve verzi 4.16 zahazuje podporu pro GTK 2. Tak akorát včas, protože podpora pro GTK 2 byla v upstreamu po nedávném vydání GTK 4. Xfce má také zcela novou sadu ikon. Z dalších vylepšení můžeme uvést podporu pro neceločíselné škálování. Nová verze LXQt slibuje mimo jiné širší paletu témat vzhledu a na něm založený spin LXQT Desktop by měl ve Fedoře 34 používat na práci s archivy lxqt-archiver místo Arku.

Celý seznam nahlášených změn naleznete na wiki Fedory. Jedná se pouze změny, které musí schvalovat FESCo nebo jsou natolik významné, že je podle jejich autorů dobré dát o nich vědět zbytku komunity. Změn drobnější povahy, které Fedora 34 přinese, je samozřejmě podstatně víc. Mějte také na paměti, že se mohou věci v průběhu stabilizace a testování změnit a některé změny se do finální vydání nemusí dostat.