Zdá se, že Fedora má už své divoké roky za sebou, jak poznamenali ostřílení uživatelé v diskuzi na Telegramu. Přehled novinek stávající verze není revolucí, jak bývávalo v minulosti zvykem, ale přináší spíše evoluci předešlého vydání. Co čekat po instalaci/upgradu se můžete dozvědět v dnešním zápisku, který čerpá především z oficiálních poznámek k vydání a z článku “Co je nového ve Fedora 32 Workstation” na Fedora Magazine. Aktuální dění shrnul také Jiří Eischmann v obdobném článku pro Root.cz.

Co nového ve Workstation (GNOME 3.36)?

Určitě si také všimnete, že výkon

Lepší řešení nedostatku RAM ve Fedora Workstation

Fedora 32 Workstation přináší novou službu earlyoom, která má na starost sledování dostupné paměti. Jestliže paměť klesne pod stanovený limit, earlyoom začne vypínat některé procesy pro uvolnění paměti. Výsledkem je zkrácení času reakce systému na nedostatek paměti oproti dřívějšímu řešení.

Ve výchozím chování je prvním prahem hodnota 10 % volné paměti, při kterém se procesu s nejvyšším oom_score (neaktuální odpověď na Stackoverflow) pošle signál SIGTERM (žádost o ukončení). Při 5 % volné paměti je poté poslán signál SIGKILL (okamžité ukončení), který již proces definitivně ukončí pokud sám nezareagoval na první žádost. (Anglicky, SIGKILL vs SIGTERM).

Zlepšení statistik používání skrze DNF

Správce balíků DNF nově odesílá další informace o systému. Odesílané informace jsou verze (32), varianta (server), operační systém a architektura (Linux.x86_64) a nově také tzv. countme proměnná, která nabývá hodnotu od 1 do 4 podle stáří instalace (0-7, 8-30, 31-180 a instalace starší 180 dní). Tyto informace pomohou pochopit, jak jsou jednotlivé instalace zastoupeny a pomohou tak při rozhodování ohledně dalšího směřovaní projektu.

Než se vyděsíte nad ztrátou soukromí, můžeme vás ubezpečit, že data jsou naprosto anonymní a není možné je spojit s konkrétní instalací (neexistuje žádné pseudonáhodné ID). Pokud vám takové chování nevyhovuje, změňte hodnotu countmev nastavení DNF. Více informací najdete v manuálové stránce dnf.conf(5).

Změny při instalaci

Pro uživatele btrfs je tu dobrá zpráva, /boot lze umístit na BTRFS subvolume. Také instalační nástroj Anaconda přinesl velké množství změn a oprav chyb, které uživatel na první pohled nezaznamená. Systém zlepšil spolupráci s DBus rozhraním a pro tyto potřeby byla vytvořena knihovna python3-dasbus, která je dostupná na Githubu. Nové také nevytvoříte hosta s FQDN na jehož konci by byla tečka.

Iptables nahrazeny nftables jako výchozí systém pro filtrování packetů

Výchozí backend pro službu firewalld už není iptables, ale nftables, přičemž pravidla zapsaná v iptables se vyhodnocují jako první. Toto rozhraní sjednocuje iptables, ip6tables, arptables a ebtables. Mezi zásadní změny jenž tato změna přináší patří: zjednodušení práce s IPv4 a IPv6, rychlejší zpracování, podpora trasování a ladění pomocí nftrace, sledování událostí pomocí nft, přehlednější syntax, podpora Netlink API a další. Ntfables se věnoval Petr Krčmář na Root.cz.

Podrobné poznámky k této změně jsou na hlavní wiki projektu Fedora.

Systémové požadavky

Minimální systémové požadavky jsou 1 GHz procesor, 1 GB operační paměti a 10 GB volného místa na disku. Doporučené prostředky jsou pak 2 GHz dvoujádrový procesor, 4 GB operační paměti a 20 GB volného místa na disku. Ideálně byste měli mít rozlišení alespoň 1024×768 px. Vhodné je také použití procesoru schopného grafické akcelerace nebo dedikované grafické karty. Pro slabší počítače je vhodné použít jiné prostředí než je výchozí GNOME 3.36 ve Fedora Workstation. Dostupná prostředí si zobrazíte příkazem: dnf grouplist -v hidden | grep Desktop

… a další změny

Fedora Workstation (GNOME 3.36) přinesla také výrazné výkonnostní zlepšení a celková odezva je lepší.

Přichází změny v balíčkování knihoven clang, které však běžné uživatele neovlivní. Dotknou se zejména vývojářů, kteří by si měli pohlídat závislosti svých programů a balíčků.

Fedora 32 bude také plně podporovat a využívat sysusers.d, který umožňuje deklarativní správu uživatelů systému.

Došlo k zjednodušení balíčkování základních systémových balíčků a jejich používání je teď transparentnější pro balíčkovací systém.

Pokud jste milovníci Pascalu, tak vás jistě potěší rozšířená podpora dalších architektur pro FPC.

Každý týden proběhne i TRIM všech zařízení v /etc/fstab, který informuje fyzické a virtuální zařízení pro ukládání dat o volných blocích. Toto chování snižuje opotřebení a zlepšuje životnost úložných zařízení. MariaDB (fork populárního MySQL) přichází ve verzi 10.4, která umožňuje mimo jiné také nastavení více pluginů pro přihlašování uživatelů, podporuje nastavení platnosti hesla a v neposlední řadě zlepšuje výkon.

Nástroj rdiff-backup ve verzi 2.0.0 prošel v posledních verzích zásadními změnami (přechod na Python 3, automatická CI/CD, dostupnost na PyPI a bez regresí známých ze starších verzí).

Pokud jste z nějakého důvodů potřebovali používat nástroj APT (balíčkovací systém z rodiny Debian distribucí), tak už je postaven přímo na Debian apt. Díky přechodu z apt-rpm na originální apt nabízí lepší kompatibilitu a usnadňuje tvorbu deb balíčků přímo ve Fedoře.

Pokud před příštím vydání nebude na 32-bitovém ARMu fungovat Xfce, tak to nebude to důvod k pozastavení vydání. Naopak, nepůjde-li na AArch64 Workstation, nebude možné Fedoru vydat.

Vybrané fonty jsou nyní dostupné jako Opentype, protože knihovna Pango kvůli změnám v závislostech přestala podporovat bitmapové fonty.

Také vývojáři se dočkali velkého množství změn. Za zmínku stojí odebrání Python 2 knihoven a všech balíčků co Python 2 potřebují. Jinak jde hlavně o aktualizace verzí či větší dostupnost některých knihoven (Python 2.7 lze použít, ale musí se doinstalovat z repozitářů).