Kdo je Jakub Steiner? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Zdravím čtenáře Moje Fedora. Pracuji jako UX Designer v Red Hatu, primárně mám na starosti vizuální design GNOME. Kolem GNOME se točím už strašně dlouho, začínal jsem ve společnosti Ximian roku 2000 a kromě malých odboček jako bylo SUSE Studio se od GNOME ne a ne odpoutat. Už jenom v Red Hatu pracuji přes deset let, i když mi to přijde jako bych začal včera.

Jako "open source dědek" jsem se podílel na GIMPu, OpenOffice, pro GNOME 3 prosadil tehdy velmi nepopulární vertikální dynamické pracovní plochy místo šuplíčků na panelu a minimalizaci oken, stejně tak jako jsem se teď podílel na jejich nepopulárním nahrazení v GNOME 40.

DCL Paris

Abych se z těch kompjůtrů úplně nezbláznil, tak jsem cca v roce 2013 začal létat se závodními drony. Místo sezení doma za obrazovkou si ty obrazovky venku přidělám rovnou na obličej 🙂 Zazávodil jsem si již v Dubaji, Šanghaji nebo na jedinečném závodě na Champs Elyseé v Paříži.

Odkdy používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

Moje první linuxová distribuce byl Red Hat Linux 6. Nostalgicky na tu éru, na rozdíl od většiny souputníků, ale nevzpomínám. Nestýská se mi po překládání kernel modulů, abych něco viděl nebo slyšel, restartech systému, abych mohl používat wacom tablet. Podpora hardware je dnes úplný zázrak. Komparativně vzato ale soutěžit s Windows XP bylo výrazně jednodušší než dnes s iOS, MacOS a Androidem 🙂

Windows GIMP

V těchto dobách jsem napsal knížku o GIMPu a získal díky ní kontakty a nakonec i kariéru.

Po malé odbočce k Ubuntu, kvůli jejich tehdy výbornému instalátoru, jsem se vrátil k Fedoře hlavně díky nejlepší integraci GNOME.

Víc jak rok používám Fedora Silverblue. Jako zásadní výhodu považuji oddělení aplikací od systému. Klasický model vpletení aplikací do OS je zdrojem mnoha problémů s aktualizacemi. Díky Flatpak runtime je možné běhat moderní aplikace na konzervativním OS nebo naopak není nutné kvůli novější verzi aplikace hned přenášet hory. Utilitky a vývojová prostředí běhám v kontejnerech díky Toolboxu, oddělené od OS, podobně jako na MacOS používám balíčky homebrew. Klidně systém "přeskládám" (rebase) na vývojovou větev Rawhide, protože aplikace zůstanou netknuté a mohu se kdykoliv vrátit zpět.

Jako velké mínus Silverblue vidím snahu držet se modelu modulárního OS, místo toho neměnitelného systémového jádra. Tzv. overlay packages na první pohled slibují skloubení ostree s balíčky, v reálu ale umožňují spíš se střelit do nohy. Místo standardizovaného a testovaného OS si každý tluče na koleně vlastní systém a práce s overlay balíčky je ještě nemotornější než v normálním distru. Komfortnější práce s toolboxem snad tyto zpátečnické tlaky zvolní.

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Od pradávna mám rád velké displeje a můj primární stroj je pracovní stanice se dvěma displeji (i když v současnosti postavená na herních komponentech). Primární ultraširoký 49" suplující původní dvojici 27" a HiDPI 4k 27" (často na výšku).

Jakubův desktop

Nějakou dobu mám ještě laptop Thinkpad X1 Carbon, ale co se teď necestuje, dost zahálí.

Dlouhou dobu jsem spravoval lokální data na NAS Synology a QNAP, ale teď jsem vyzbrojil dosluhující workstation Dell Vostro 420 několika 8TB disky a díky projektu Cockpit plnohodnotně nahradil obě NAS. V současnosti na něm běhám F34 Server k plné spokojenosti (CIFS, git).

Jaký software ve Fedoře používáš?

Kromě webového prohlížeče asi nejvíc času trávím v Inkscape, Blenderu a Builderu.

Díky nové vlně autorů GNOME aplikací jsem nahradil soubor špagetového kódu v Ruby několika výbornými jednoúčelovými aplikacemi které jsou pro mě teď nepostradatelné.

Design Tools

Díky Flatpaku můžu používat vývojové verze aplikací současně se stabilními.

Jako takový bonbónek, na který jsem narazil během práce na GNOME Circle, byl Apostrophe. Minimalistický editor, který obzvlášť v kombinaci s markdown je radost používat. Jenom díky němu jsem se konečně rozhoupal a začal zase aktualizovat blog.

Co se týče času stráveného konfigurací závodních dronů, je to naštěstí jen zlomek života, ale nemohu nezmínit projekt Betaflight. Je bezva, že i světem mých zálib hýbe Free Software. Od firmwaru regulátorů otáček motorů až k vlastní řídící letové jednotce drží Free Software krok a v oblasti závodních dronů dokonce vede.

Nakonec musím zmínit software, který sice neběhám lokálně, ale používám denně, Gitlab. Tak dramatické zlepšení jak přechod od SVN a Bugzilly ke Gitlabu jsem asi nezažil.

Mnoho let se věnuješ na profesinální úrovni UX/UI designu, který prošel mnoha trendy. Je nějaký, pod kterém se ti stýská, nebo naopak takový, u kterého doufáš, že už se nikdy nevrátí?

Tak asi nejhorší trend ve Free Software je pohled na design jako na finální fázi vývoje software 🙂 Ani po dvaceti letech bohužel není samozřejmé nejdřív přemýšlet o tom, jak má co fungovat, než se pustím do vývoje. Stále produkujeme sportovní auta, co jsou i stěhovák a plachetnice.

Co se týče vizualního designu, trendy přichází a odchází, ale podstatné je neustrnout na místě. Mnoha lidem nesedí dnešní simplifikace. Ruční malování ikon s malým rozlišením v rastrovém editoru je skvělá relaxace, ale ta doba už je pryč. Tzv. flat style není jenom stylistické rozhodnutí, reflektuje technickou náročnost plynulých přechodů skeumorfních elementů (realistický povrch-textura, 3D hloubka). Moderní rozhraní není několik nesouvisejících obrazovek. Animace a plynulé přechody mezi stavy jsou dnes důležitější než perfektní umístění pixelů do rastru.

Ať už je trend jakýkoliv, nevyplatí se ho úplně ignorovat a razit proti proudu. Většina uživatelů takovýto přístup považuje jako ustrnulost a rozhraní působí zastarale, i když bude provedení na jedničku.