Seriál „Jak používá Fedoru…“ zpovídá uživatele Fedory, kteří ji používají k zajímavým účelům. Cílem je ukázat, jak lidé Fedoru používají a jak může být její využití rozmanité. Myslíte si, že by čtenáře mohlo Vaše využití Fedory zajímat? Napište nám na redakce@mojefedora.cz.
Kdo je Libor Hladiš? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?
Libor Hladiš je povoláním administrátor GIS. Jelikož jsme na odborném serveru, předpokládám, že většina lidí bude tušit, ale pro jistotu přeci jen dodám, že se jedná o geografické informační systémy. Pocházím z rodiště Komenského, které nese již po staletí název Nivnice. Na střední škole jsem se rozhodoval, co dělat. Hrozně mě bavil zeměpis, tak jsem se chtěl věnovat tomu, ale zároveň jsem nechtěl učit. Nějak jsem se v tu dobu dozvěděl o možnosti studia geoinformatiky společně s geografií na olomoucké Univerzitě Palackého a bylo rozhodnuto. Stal se ze mě GISák. Nemohu tvrdit, že jsem čistý ajťák, stejně jako se nedá říct, že jsem stopro přírodovědec. Někdy bych se rád opět věnoval GIS z hlediska přírodovědného, modeloval procesy v přírodě a jak třeba lidská činnost ovlivňuje krajinu… Ale na druhou stranu, již roky se věnuju spíše administraci, v současné době v jednom nejmenovaném energetickém koncernu, baví mě to, systém žije, tak si užívám i současnost. Jsem rád, že tyto technologie hrají v životě lidském svou nezastupitelnou roli a de facto každý den vidím, jak by se bez nich daný koncern nemohl obejít. Tento rozhovor je pro web motající se kolem open source, ale snad nebudu ukamenován, když napíšu, že GIS používám z 95% komerční, pouze co nejde v tom, co spravuju, dělám si bokem v open source.
Odkdy používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?
V pracovním životě jsem vždy fungoval na Windows, uživatelé mých systémů jedou na Windows, linuxové (RedHat) máme „jen“ DB servery. Takže zde ze sebe nebudu dělat nějakého linuxového guru, jsem jen "opičkou", kterou už Windows naštvaly nad míru. Fedoru používám něco přes půl roku. Výběr byl následující. Před lety jsem zkusil SUSE, moc mi to nesedlo a pak jsem stejně neměl čas si přehazovat systém, doma jsem PC moc nepoužíval, tak jsem zůstal u Widlí. Když se ovšem domácí počítač během restartu začal aktualizovat tak, že přepisoval celé jádro W10, čímž se stal na dvě hodiny nepoužitelný, naštval jsem se a bylo. Kolem Fedory se roky pohybuje můj kamarád Jirka Eischmann, se kterým nás mimo lásku k fotbalové Slavii pojí i stejné gymnázium, tak jsem de facto nemohl mít jiný Linux než zrovna Fedoru. Po předchozí zkušenosti se starším SUSE jsem pro instalaci raději přizval Jirku, jelikož jsem neměl čas řešit případné problémy. Velmi se mi líbilo, že je instalace udělána již opravdu „blbuvzdorně“ a stačilo by pro ni trošku zrní kolem klávesy Enter a jedna slepice.
Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?
Železo je HP EliteBook 8470p s 8 GB RAM. Jak jsem napsal úvodem, v práci prostě a jednoduše musím používat jak Windows, tak komerční GIS, ale pro domácí použití už opravdu nevidím důvod, proč bych u toho měl zůstat. Používám ji tedy doma. Líbí se mi, jak je Fedora udělaná, opravdu intuitivní a graficky hezká. Pár kolegů mě hned osočovalo, že se stávám linux jehovistou, ale není tomu tak. Pokud někdo doma má W, proč ne, pokud mu to vyhovuje. Mně se prostě Fedora líbí víc, tak mám na domácím počítači ji.
Jaký software ve Fedoře používáš?
Nejčastěji používám asi webový prohlížeč, kdy jsem zvyklý na Chrome. Zajímavostí je, možná je to jen dojem, že mi připadá, že na Chromu pod Fedorou se weby načítají rychleji. Potěší to. Mým obrovským koníčkem je hudba, takže nesmí chybět výborný přehrávač. Na starém OS jsem používal skvělý foobar2000, který se dá výborně přiohnout člověku na míru. Pod Fedorou jsem to, co jsem hledal, našel u přehrávače Lollypop, který mi jede de facto pořád. Problémem bylo občas kódování češtiny, toto se ale dá vyřešit velmi jednoduchým zásahem softíku Puddletag. Líbí se mi, když věci fungují a u Fedory se mi líbí, že se nechová nepředvídatelně, ale dělá co má. Prostě palec nahoru.
Na multimediální věci dále používám VLC a Kodi.
Nezbytností pro domácí práci je samozřejmě balík LibreOffice, který je pro mě tím nejlepším balíkem na kancelářské práce vůbec a jsem opravdu rád, že existuje i ve variantě pro Windows.
Jsi vystudovaný geoinformatik, už jsi na Linuxu zkoušel nějaký GISový software? Jaký by jsi mohl čtenářům doporučit a jaký ti případně na Linuxu chybí?
Asi každý GISák zná QGIS. Jedná se o naprosto vynikající software nejen pro začátečníky, ale i pro profesionály. Jak jsem se přiznal na začátku, mou obživu zajišťuje komerční GISová jednička. Znám ji, neměnil bych, vyhovuje mi. Ale QGIS jsem dříve také používal a občas se i nyní stane, že pro nějaké datové operace a úpravy udělám krok stranou a kombinace QGIS + Calc z LibreOffice je pro mě nenahraditelnou. QGIS je v současné podobě vcelku jednoduše klikací, takže kdokoliv má trošku povědomí o správě prostorových dat, může ihned začít pracovat a hrát si. Můj spoluhráč ze stolního tenisu, student politologie, si mapy pro diplomku udělal v QGISu dokonce sám bez nějaké větší dopomoci. Takže mohu vřele doporučit. Před lety jsem používal i Grass, který měl skvělé možnosti pro práci s povrchy a nastavení jejich vlastností. Nevím, jak je na tom nyní, ale špatná volba to určitě také nebude.
17. 5. 2018 at 07:56
Já už léta používám Debian, ale zkuste mě přesvědčit, proč bych měl přeskočit na Fidorku – jsem otevřený všemu novému a vývoj FEDORY se zájmem sleduji a jsem tak trochu pyšnej na její „domácí“ kořeny. Jen podotýkám, že se jedná o pracovní nasazení a chtěl bych vždy aktuální soft Libreoffice, Gimp, Inkscape, Virtualbox, Blender, Imgemagick, Exiftool.
Dík za případnou fundovanou odpověď
17. 5. 2018 at 21:52
jak je na tom debian s VirtualBoxem? je to pouzitelny out of the box jak na hostu tak na guestu?
18. 5. 2018 at 16:12
Je to asi hodně o preferencích. Já jsem používal Debian asi 4 roky a na Fedoře se mi víc líbí balíčkovací systém a DNF, prostě mi to sedí víc než DEB a APT. Ale je to asi hodně subjektivní.
Jinak kde je myslím podstatný rozdíl mezi Fedorou a Debianem je v tom, že minimálně ve Fedora Workstation se snažíme nad systémem přemýšlet jako nad celkem. Red Hat je jediný, který má dost vývojářů na to, aby pak implementoval vše, co je pro ten výsledný celek potřeba. Debian je projekt, který se snaží poskytovat stavební kostky (balíčky), z kterých si každý sestaví, co potřebuje, a v tom je velice dobrý. Ale není to projekt, který by měl nějakou vizi o podobě systému jako celku a tu pak realizoval skrze upstream, prostě zabalíčkuje, co přinese svět open source. Taky si nejsem vědom toho, že by tam probíhaly aktivity typu hledání rezerv ve spotřebě paměti napříč celým systémem, ladění systému z pohledu spotřeby apod. Ano, to všechno si tam člověk může dodělat ručně, ale naší ambicí je přinést systém, u kterého už toto uživatel dělat nemusí.
17. 5. 2018 at 21:56
Za halvni plus bych dal, ze fedorka drzi vice krok s neajktualnejsim softem. to ma jak plusy tak minusy. Ono kdyz do ni nekdo hodi gcc 8.pre.rcXYZ tak mainatneri prave veci jako blender ci libre office zanadavaji. Na druhou tsranu je i toto z dlouhodobyho hlediska rozhodne pozittivni krok. Neb upstreami (casto majici maintainery mezi ssebou ci naopak) to nuti drzet krok se zbytkem sveta.
Zrovna secky ty veci co jmenujes se tam dostavaj ive verzi pre.rcXYZ… s plusy i minusy. Pak jen zalezi jak moc chches nenovejsi verzi daneho programku. Kdyz zrovna zadnou, tak update na nejnovejsi fedorku trosicku pozdrzis… co kdyby se tam schovaval bug….jak by mohl 🙂
17. 5. 2018 at 21:57
jako dalsi plus bych dal ze maintaneri maji opravdu blizko k upstreamu. A zaroven byvaji vstricni. Obecne bych komunitu kolem fedoryu oznacil za aktivnejsi a privetivejsi nez kolem debianu. Ale toz osobni nazor 🙂
17. 5. 2018 at 22:22
K první otázce:
Ano Virtualbox je v Debianu naprosto bez problémů (používám testing). Zkoušel jsem i KVM, ale to má potíže s grafikou (rozlišení monitoru a nastvení poměru stran).
K ostatnímu softu – nejsem vyloženě early adopter, ale třeba Libreoffice se vyvíjí celkem svižně a tam nerad zaostávám.
Na FEDORu jsem se ptal hlavně proto, že jsem nucen pořídit nové železo po deseti letech. Četl jsem tu, že pan Eischman velmi chválil Dell XPS 13, ale to je mimo moji ligu. Nevím např. jak je na tom ve FEDOŘe NVIDIA Optimus nebo podpora Btrfs, které, jak víme, červený kobouk poslal k ledu.
18. 5. 2018 at 16:30
Co se týče vybraného softwaru, tak jsem se díval na verze a ve stabilní Fedoře jsou ty samé jako v Debian Testing. Až na ten Exiftool, který je v Testingu novější. VirtualBox jede ve Fedoře taky bez problémů, ale osobně doporučuji něco postaveného nad KVM (třeba Boxes), dle mých zkušeností to obecně na Linuxu funguje lépe.
Pokud chce ale člověk ty nejnovější verze aplikací bez kompromisů, tak je nejlepší stejně Flathub. GIMP nebo LibreOffice jsou tam k dispozici prakticky v den vydání, protože to dělá přímo upstream. Tomu nemůže žádná stabilní distribuce konkurovat.
Co se týče Optimusu, tak se tomu jednu dobu hodně věnoval Hans de Goede, doporučuji třeba: https://hansdegoede.livejournal.com/16668.html
S nouveau to přepínání obecně funguje lépe, to používá mesa stejně jako Intel a je to open source, takže tam můžeme opravovat problémy. U ovladače od Nvidie to prostě záleží na Nvidii. Občas nestíhá držet krok v kompatibilitě s novými kernely a u Fedory, která má novější kernely, se to může stát asi častěji než u Debianu, kde je kernel starší. Nicméně máme tam třeba mechanismus, který automaticky přepne na nouveau, pokud se nepodaří zavést modul nvidia, takže člověk neskončí bez grafiky. To si myslím taky není u ostatních distribucí běžné.
Já říkám všem uživatelům Linuxu, ať se kartám od Nvidie vyhýbají obloukem. Mezi hráči a v GPU compute je to de facto standard, ale na Linuxu obecně to je pořád nějaký problém. Intel-only, AMD-only nebo Intel+AMD fungují řádově lépe.
20. 5. 2018 at 21:05
Díky moc za zevrubnou odpověď. Poslední dotaz: Co FEDORA a Btrfs, když to Red Hat zaříznul?
21. 5. 2018 at 10:50
Fedora není jen o Red Hatu a není omezená jen na technologie, které si zvolil Red Hat. Ten třeba v RHELu používá jako výchozí XFS, Fedora má Ext4. BTRFS je v instalátoru k dispozici jako nevýchozí volba. Stačí přepnout v ručním rozdělení oddílů z LVM na BTRFS. Nejvíce je ve Fedoře přirozeně otestovaná výchozí volba LVM+Ext4, ale znám lidi, co mají BTRFS na produkčních mašinách a nemají s ním problém.
21. 5. 2018 at 14:35
Děkuju. Neříkám, že to nasadím ihned na produkční stroj, ale určitě to začnu zkoušet.
21. 5. 2018 at 15:26
To je asi nejlepší přístup. Nikomu Fedoru nenutím, ale říkám, že je nejlepší vyzkoušet a sám se rozhodnout. Někomu sedne, někdo už je třeba tak zvyklý na jinou distribuci, že mu nevyhovuje.
19. 5. 2018 at 16:05
no jo vida. dnf/yum a rpm mam taky mnohem radsi nez apt a deb balicky. A to jak uzivatel, tak maintainer… MNOHEM:)