Seriál „Jak používá Fedoru…“ zpovídá uživatele Fedory, kteří ji používají k zajímavým účelům. Cílem je ukázat, jak lidé Fedoru používají a jak může být její využití rozmanité. Myslíte si, že by čtenáře mohlo Vaše využití Fedory zajímat? Napište nám na [email protected]

Kdo je Libor Hladiš? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Libor Hladiš je povoláním administrátor GIS. Jelikož jsme na odborném serveru, předpokládám, že většina lidí bude tušit, ale pro jistotu přeci jen dodám, že se jedná o geografické informační systémy. Pocházím z rodiště Komenského, které nese již po staletí název Nivnice. Na střední škole jsem se rozhodoval, co dělat. Hrozně mě bavil zeměpis, tak jsem se chtěl věnovat tomu, ale zároveň jsem nechtěl učit. Nějak jsem se v tu dobu dozvěděl o možnosti studia geoinformatiky společně s geografií na olomoucké Univerzitě Palackého a bylo rozhodnuto. Stal se ze mě GISák. Nemohu tvrdit, že jsem čistý ajťák, stejně jako se nedá říct, že jsem stopro přírodovědec. Někdy bych se rád opět věnoval GIS z hlediska přírodovědného, modeloval procesy v přírodě a jak třeba lidská činnost ovlivňuje krajinu… Ale na druhou stranu, již roky se věnuju spíše administraci, v současné době v jednom nejmenovaném energetickém koncernu, baví mě to, systém žije, tak si užívám i současnost. Jsem rád, že tyto technologie hrají v životě lidském svou nezastupitelnou roli a de facto každý den vidím, jak by se bez nich daný koncern nemohl obejít. Tento rozhovor je pro web motající se kolem open source, ale snad nebudu ukamenován, když napíšu, že GIS používám z 95% komerční, pouze co nejde v tom, co spravuju, dělám si bokem v open source.

Odkdy používáš Fedoru a proč sis vybral právě ji?

V pracovním životě jsem vždy fungoval na Windows, uživatelé mých systémů jedou na Windows, linuxové (RedHat) máme „jen“ DB servery. Takže zde ze sebe nebudu dělat nějakého linuxového guru, jsem jen „opičkou“, kterou už Windows naštvaly nad míru. Fedoru používám něco přes půl roku. Výběr byl následující. Před lety jsem zkusil SUSE, moc mi to nesedlo a pak jsem stejně neměl čas si přehazovat systém, doma jsem PC moc nepoužíval, tak jsem zůstal u Widlí. Když se ovšem domácí počítač během restartu začal aktualizovat tak, že přepisoval celé jádro W10, čímž se stal na dvě hodiny nepoužitelný, naštval jsem se a bylo. Kolem Fedory se roky pohybuje můj kamarád Jirka Eischmann, se kterým nás mimo lásku k fotbalové Slavii pojí i stejné gymnázium, tak jsem de facto nemohl mít jiný Linux než zrovna Fedoru.  Po předchozí zkušenosti se starším SUSE jsem pro instalaci raději přizval Jirku, jelikož jsem neměl čas řešit případné problémy. Velmi se mi líbilo, že je instalace udělána již opravdu „blbuvzdorně“ a stačilo by pro ni trošku zrní kolem klávesy Enter a jedna slepice.

Kde všude Fedoru používáš a na jakém hardware?

Železo je HP EliteBook 8470p s 8 GB RAM. Jak jsem napsal úvodem, v práci prostě a jednoduše musím používat jak Windows, tak komerční GIS, ale pro domácí použití už opravdu nevidím důvod, proč bych u toho měl zůstat. Používám ji tedy doma. Líbí se mi, jak je Fedora udělaná, opravdu intuitivní a graficky hezká. Pár kolegů mě hned osočovalo, že se stávám linux jehovistou, ale není tomu tak. Pokud někdo doma má W, proč ne, pokud mu to vyhovuje. Mně se prostě Fedora líbí víc, tak mám na domácím počítači ji.

Jaký software ve Fedoře používáš?

Nejčastěji používám asi webový prohlížeč, kdy jsem zvyklý na Chrome. Zajímavostí je, možná je to jen dojem, že mi připadá, že na Chromu pod Fedorou se weby načítají rychleji. Potěší to. Mým obrovským koníčkem je hudba, takže nesmí chybět výborný přehrávač. Na starém OS jsem používal skvělý foobar2000, který se dá výborně přiohnout člověku na míru. Pod Fedorou jsem to, co jsem hledal, našel u přehrávače Lollypop, který mi jede de facto pořád. Problémem bylo občas kódování češtiny, toto se ale dá vyřešit velmi jednoduchým zásahem softíku Puddletag. Líbí se mi, když věci fungují a u Fedory se mi líbí, že se nechová nepředvídatelně, ale dělá co má. Prostě palec nahoru.

Na multimediální věci dále používám VLC a Kodi.

Nezbytností pro domácí práci je samozřejmě balík LibreOffice, který je pro mě tím nejlepším balíkem na kancelářské práce vůbec a jsem opravdu rád, že existuje i ve variantě pro Windows.

Ukázka Liborova pracovního prostředí.

Jsi vystudovaný geoinformatik, už jsi na Linuxu zkoušel nějaký GISový software? Jaký by jsi mohl čtenářům doporučit a jaký ti případně na Linuxu chybí?

Asi každý GISák zná QGIS. Jedná se o naprosto vynikající software nejen pro začátečníky, ale i pro profesionály. Jak jsem se přiznal na začátku, mou obživu zajišťuje komerční GISová jednička. Znám ji, neměnil bych, vyhovuje mi. Ale QGIS jsem dříve také používal a občas se i nyní stane, že pro nějaké datové operace a úpravy udělám krok stranou a kombinace QGIS + Calc z LibreOffice je pro mě nenahraditelnou. QGIS je v současné podobě vcelku jednoduše klikací, takže kdokoliv má trošku povědomí o správě prostorových dat, může ihned začít pracovat a hrát si. Můj spoluhráč ze stolního tenisu, student politologie, si mapy pro diplomku udělal v QGISu dokonce sám bez nějaké větší dopomoci. Takže mohu vřele doporučit. Před lety jsem používal i Grass, který měl skvělé možnosti pro práci s povrchy a nastavení jejich vlastností. Nevím, jak je na tom nyní, ale špatná volba to určitě také nebude.