DLNA, neboli Digital Living Network Alliance, je sdružení založené společností Sony v roce 2003, které se věnuje vytváření standardů pro sdílení multimediální obsahu mezi zařízeními bez ohledu na to, od kterého výrobce pocházejí. Dnes je to pořád asi nejjednodušší způsob, jak dostat videa, hudbu nebo fotky z počítače do TV. Před 7 lety jsme psali o tom, jak na Fedoře rozchodit miniDLNA a Serviio. miniDLNA dnes stále existuje, jen pod názvem ReadyMedia. Serviio se také nadále vyvíjí a je to pokročilé řešení, které se hodí, když od DLNA požadujete opravdu hodně. Umí třeba „vypalování“ titulků do videa při streamování na zařízení, která jinak titulky nezvládají. Má ale proprietární licenci a jeho instalace také není úplně přímočará. Málokdo ale ví, že Fedora Workstation už DLNA server ve výchozí instalaci obsahuje. Jmenuje se Rygel a díky integraci s GNOME jej můžete zprovoznit během několika kliknutí.

Rygel se už více než 10 let vyvíjí v rámci projektu GNOME a původní motivací pro jeho vznik bylo dostat multimediální obsah do PlayStationu 3. Pokud se spokojíte s výchozími hodnotami, je jeho spuštění opravdu snadné. Naleznete jej „schovaný“ v Nastaveních pod položkou Sdílení. Nejdříve musíte vpravo nahoře povolit sdílení jako takové, vybrat Sdílení multimédií a opět jej povolit s tím, že si můžete vybrat, který typ obsahu sdílet (videa, hudbu, fotky). Rygel automaticky načítá multimediální obsah, který se nachází ve složkách Hudba, Obrázky a Videa ve vašem domovském adresáři. Co chcete sdílet, se musí nacházet právě tam.

Dobré je, že se sdílení aktivuje jen pro konkrétní síť, ke které jste momentálně připojení. Pokud se s počítačem přesunete třeba do kavárny, nemůže se vám stát, že budete obsah nevědomky sdílet po veřejné síti.

Pokud jste sdílení aktivovali, měli byste v lokální síti na klientu, který podporuje DLNA, vidět multimediální obsah z počítače.

Fedora Workstation jako multimediální zdroj na televizi.

Spuštění a nastavení Rygelu v GNOME je jednoduché, ale ve skutečnosti to je celkem pokročilý DLNA server, který nabízí řadu funkcí a nastavení. Pokud vaše koncové zařízení nepodporuje formát, v kterém se multimediální obsah u vás v počítači nachází, dokáže jej převést do formátu, který klient zvládne. Jako multimediální backend používá GStreamer a jako vstupní formát by měl zvládnout vše, co zvládne decodebin GStreameru s příslušnými kodeky. Jako výstupní formáty zvládne MP3, LPCM a AAC pro audio a MPEG TS, WMV a H.264 pro video. Zkoušel jsem, jestli se na TV chytne video v H.265, když TV zvládne jen H.264 nebo MPEG. Bohužel se pouze zobrazilo, že formát nelze přehrát. Drtivá většina DLNA klientů dnes zvládne H.264 a MPEG a pokud je video v něčem jiném, je to většinou H.265 nebo nově AV1. Dekódování těchto formátů a následné kódování do H.264 v reálném čase je ale celkem náročnou operací, na kterou je potřeba výkonný hardware, takže bych se na tuto funkci u běžného kancelářského počítače stejně nespoléhal.

Pokud chcete mít přístup ke všem možnostem nastavení, která Rygel nabízí, musíte zamířit do konfiguračního souboru, který se nachází v /etc/rygel.conf. Je komentovaný, takže se v něm dá docela dobře vyznat i bez další nápovědy. Můžete v něm změnit například adresáře, kde se multimediální obsah nachází, pokud vám výchozí nastavení nevyhovuje.