Před časem jsme se podívali na to, jaké jsou k dispozici přehrávače videa pro uživatele Fedory. Dnes se pojďme podívat na to, jaké můžete na Fedoře používat webové prohlížeče.

Firefox

Firefox asi není třeba představovat. Je výchozím prohlížečem ve Fedoře dlouhá léta. Za jeho vývojem stojí Mozilla a patří mezi nejpopulárnější prohlížeče, i když v posledních letech ztratil podíl na úkor Chromu. Jeho výhodou je například bohatá nabídka rozšíření. Ve Fedoře se nachází standardní Firefox, který vychází každých šest týdnů. Pro konzervativnější uživatele je k dispozici verze ESR, která vychází jednou do roka. Naopak pro odvážnější je tu Firefox Nightly a Firefox Developer Edition. Ty můžete nainstalovat např. v podobě Flatpaku.

Chromium

Chromium je projekt a také open source prohlížeč z dílny Googlu. Stal se základem pro řadu dalších prohlížečů, které naleznete v tomto seznamu, a dnes se jedná o nejrozšířenější webový engine. Chromium naleznete přímo v repozitářích Fedory. Jeho výhodou je velmi živý vývoj, často implementuje nové webové technologie jako první. Stejně jako pro Firefox i pro něj existuje velké množství rozšíření.

Google Chrome

Google Chrome je nejznamnějším prohlížečem postaveným na Chromiu. Je dnes také podle statistik nejrozšířenějším prohlížečem na světě. Jak už název napovídá, patří Googlu. Na rozdíl od Chromia není open source a odlišuje se od něj tím, že obsahuje některé uzavřené pluginy (např. Flash Player). Chrome můžete stáhnout ve formě RPM ze stránek Googlu. S největší pravděpodobností se bude jednat o první aplikaci třetí strany, která bude v dohledné době dostupná v GNOME Software. Podle statistik je totiž zdaleka nejvíce instalovanou aplikací mimo repozitáře Fedory.

Opera

Opera patří k tradičním alternativním prohlížečům, existuje už déle než 20 let. Vždy se chlubila podporou Linuxu. Před několika lety autoři vzdali vývoj vlastního jádra a přešli na Chromium. Oproti Chromiu ale přináší některé zajímavé funkce navíc. Např. zabudovanou VPN zdarma, blokování reklamy na úrovni vykreslovacího jádra, režim Turbo pro šetření přenesených dat nebo režim pro zvýšení výdrže na baterii. Nově také integruje do rozhraní prohlížeče webové klienty Facebook Messengeru, Telegramu a WhatsAppu. Stejně jako Chrome není Opera open source, ale pouze freeware. Můžete ji stáhnout ze stránek opera.com ve formě RPM balíčku.

Vivaldi

Vivaldi je dílo zakladatele Opery a řady jejích bývalých vývojářů, kterým se nelíbilo, jakým směrem se Opera vydala po přechodu na Chromium. Vivaldi je také postavené na Chromiu, ale cílovou skupinou jsou pokročilí uživatelé, kterým chce nabídnout pokročilé funkce a rozsáhlá nastavení. Mezi ně patří třeba možnost výrazně měnit rozložení uživatelského rozhraní, rozložení webových stránek do dlaždic a velmi pokročilé záložky a historie. Stejně jako Opera ani Vivaldi není open source, ale pouze freeware. Můžete jej stáhnout ve formě RPM balíčku ze stránek vivaldi.com.

GNOME Web

Je také známý pod původním názvem Epiphany. Od ostatních se odlišuje tím, že využívá vykreslovací jádro WebKit (konkrétně WebKitGTK+), které vedle Firefoxu a Chromia patří do trojky největších webových enginů. Výhodou Webu je, že vzniká v rámci projektu GNOME a tudíž do prostředí velmi dobře zapadá. Má nápadité a jednoduché rozhraní, kterým se nepokrytě inspirovalo i třeba Safari od Applu. Má pokročilejší funkce na ochranu soukromí a vedle Firefoxu a Chromia je asi jediným open-source prohlížečem, který dokáže držet krok a opravovat včas bezpečnostní problémy. Naleznete jej v GNOME Software pod názvem WWW.

Midori

Midori je open-source prohlížeč pro Linux s bohatou historií (vyvíjí se už 10 let). Jedná se o nenáročný prohlížeč, takže bývá předinstalovaný v lehkých prostředích (typicky v Xfce). Stejně jako Web používá vykreslovací jádro WebKitGTK+, nemá ale dostatečné vývojářské kapacity, aby držel krok s nejnovějšími verzemi vykreslovacího jádra a momentálně používá starou verzi, která obsahuje desítky neopravených bezpečnostních chyb. Midori tak nelze s čistým svědomím doporučit k bezpečnému prohlížení webu. Pokud jej přesto chcete vyzkoušet, naleznete jej v repozitářích Fedory.

Eolie

Jestli má Midori má už nějakou historii, Eolie je zcela nový prohlížeč, jehož první vývojová verze vyšla teprve před třemi měsíci. Od té doby se už dokázal dostat do docela stabilní podoby vhodné pro běžné používání. Eolie o sobě prohlašuje, že se jedná o jednoduchý prohlížeč pro GNOME. Stejně jako Web používá WebKitGTK+ (v nejnovější verze, takže nemusíte mít obavy z bezpečnosti jako u Midori). I vzhledem a funkcionalitou se dost podobá Webu a popravdě zatím příliš netuším, jaká je jeho přidaná hodnota, ale někteří uživatelé si ho pochvalují a preferují před Webem. Eolie není dostupný v repozitářích Fedory, ale můžete jej nainstalovat v podobě Flatpaku z FlatHubu.

IceCat

GNU IceCat by se dal popsat jako Firefox podle Richarda Stallmana. Jedná se o prohlížeč založený na Firefox ESR. Zásadní rozdíl oproti Firefoxu je rozšíření LibreJS, které na stránkách detekuje netriviální uzavřený javascriptový kód a blokuje ho. Tím vás chrání před nevědomým spouštěním uzavřeného softwaru. Přidává ještě několik bezpečnostních rozšíření, ale jinak se od Firefoxu neodlišuje. IceCat je dostupný v repozitářích Fedory.

Otter Browser

Stýká se vám po staré dobré Opeře? Najdete ji v Otter Browseru a ještě s bonusem otevřeného zdrojového kódu. Jeho vývoj započal před 4 lety a primárním cílem je vytvořit prohlížeč se stejným uživatelským rozhraním, jaké měla Opera do verze 12. Je napsaný v Qt 5 a jako vykreslovací jádro používá QtWebKit. To bylo nevyvíjené a s řadou bezpečnostních chyb. V projektu Qt dokonce přešli na QtWebEngine, který je postavený na Chromiu. V poslední době byl ale vývoj QtWebKitu obnoven a bezpečnostní chyby se opravují. Dá se (a s ním také Otter Browser) označit za bezpečný. Otter Browser naleznete přímo v repozitářích Fedory.

QupZilla

Původním cílem QupZilly bylo vytvořit prohlížeč se stejným rozhraním jako Firefox, ale napsaný v Qt. Je postavený na vykreslovacím jádře QtWebEngine, které používá Chromium, ale aktualizuje s určitým zpožděním, takže opravy bezpečnostních problémů nejsou tak rychlé.

rekonq

rekonq je jednoduchý prohlížeč z projektu KDE, který byl svého času používaný jako výchozí v KDE distribucích. Je napsaný v Qt a používá QtWebKit. Jeho vývoj byl ale zastavený a poslední verze vyšla před 3 lety. Naleznete jej přímo v repozitářích Fedory.

Konqueror

Jedná se o jeden z nejstarších open-source desktopových programů, jelikož jeho vývoj započal už v roce 1996. Konqueror v KDE dlouho zastával dvě role – správce souborů a webový prohlížeč. Na obou postech byl časem nahrazen, ale vyvíjel se až do roku 2014. Stále je dostupný v repozitářích Fedory a můžete jej používat i na prohlížení Internetu.

Brave

Prohlížeč Brave má na svědomí startup založený v roce 2015 bývalými zaměstnanci Mozilly Brendanem Eichem and Brianem Bondym. Snaží se vyřešit rostoucí konflikt mezi zájmy inzerentů, kteří chtějí o uživatelích sbírat čím dál více informací, aby mohli efektivněji cílit reklamu, a uživatelů, kteří se naopak sběru informací o nich brání. Brave standardní reklamy blokuje a nahrazuje je vlastními s tím, že ctí soukromí uživatelů. Příjmy pak plynou provozovatelům stránek, na kterých se reklama zobrazuje, a autoři Bravu si berou provizi. Prohlížeč je založený na Chromiu, je open source a můžete si jej stáhnout ze stránky brave.com ve formě RPM balíčku.

SeaMonkey

Prohlížeč SeaMonkey je takový exkurz do historie Mozilly. Když se Mozilla před 12 lety rozhodla ukončit vývoj Mozilla Suite a rozdělit jej na dvě samostatné aplikace – Firefox a Thunderbird, část komunity pokračovala ve vývoji původního programu pod novým názvem SeaMonkey. Vývoj pokračuje dodnes. Rozhraní se za tu dobu prakticky nezměnilo. Prohlížeč nelze příliš doporučit z bezpečnostního důvodu. Poslední verze vyšla před více než půl rokem a používá starší verzi vykreslovacího jádra Firefoxu, takže s největší pravděpodobností obsahuje nemalý počet bezpečnostních chyb.

Iridium Browser

Je dalším z řady prohlížečů založených na Chromiu. V tomto případě se ale zatím o hodně minimalistický fork, protože Iridium Browser se tváří jako klasické Chromium. Autoři se zaměřili pouze na oblast bezpečí a soukromí. Přehled změn oproti Chromiu si můžete přečíst na stránkách projektu. Přímo projekt nabízí repozitář s balíčky pro Fedoru, Iridium Browser naleznete ale také v Copru.

Arora

Další prohlížeč napsaný v Qt. Poslední verze ale vyšla před téměř 7 lety a je postavená na staré verzi QtWebKit, takže tento prohlížeč nelze příliš doporučit k bezpečnému prohlížení webu.

Tor Browser

Chcete maximální anonymititu při brouzdání? Použijte Tor Browser. Jedná se o upravený Firefox, který ale zasílá požadavky přes anonymní síť Tor, která se skládá z tisíců uzlů, provozovaných zapojenými dobrovolníky. Než se požadavek dostane k cílovému serveru, projde přes určitý počet náhodných uzlů, což výrazně ztěžuje vystopování, odkud původně přišel. Počítejte ale s tím, že načítání stránek se výrazně prodlouží. Repozitáře Fedory obsahují Tor Browser Launcher, který prohlížeč stáhne a nainstaluje.

Mosaic

Mosaic tady přidávám jako takovou raritu. Jedná se totiž o otce prohlížečů. Vůbec první široce rozšířený webový prohlížeč. Jeho počátky sahají až do roku 1992. Již v roce 1994 začala jeho popularita upadat na úkor Netscape Navigatoru a vývoj se zastavil v roce 1997. V repozitářích RPMFusion jej však stále naleznete, i když načíst s ním dnes nějakou stránku je poněkud problém kvůli chybějící podpoře https.

qutebrowser

qutebrowser je taková specialitka pro milovníky vimu. Jedná se totiž o minimalistický prohlížeč, který je napsaný v Qt 5 a která se ovládá příkazy ve stylu editoru vim. Jako vykreslovací jádro používá QtWebKit. Aplikace při instalaci nevytváří spouštěč, takže ji musíte pouštět z příkazové řádky. A nebojte se, nebudete ho muset napoprvé vypínat hardwarově 😉

Lynx

Někdy prostě nemáte k dispozici desktop a přesto si potřebujete přečíst nějakou stránku. V takovém případě se vám může hodit webový prohlížeč pro příkazovou řádku. Nejznámější z nich je Lynx, který je vyvíjený už do roku 1992! Jedná se tak pravděpodobně o nejdéle kontinuálně vyvíjený prohlížeč vůbec. Netřeba podotýkat, že prohlížení současných stránek v Lynxu není příliš pohodlné vzhledem k tomu, že drtivá většina z nich nepočítá, že by si je někdo prohlížel jen v textové podobě. Lynx najdete přímo v repozitářích Fedory.

Elinks

Elinks je dalším prohlížečem pro příkazovou řádku. Jedná se o fork prohlížeče Links, který vznikl v České republice a jehož autorem je Mikuláš Patočka. Také Elinks má českého autora – Petra Baudiše. Poslední verze vyšla v roce 2012 a prohlížeč je tak už několik let nevyvíjený. Nicméně mi přijde intuitivnější než Lynx. Najdete jej přímo v repozitářích Fedory.

Není to zcela vyčerpávající seznam prohlížečů, které jsou k dispozici pro Fedoru. V repozitářích jich najdete ještě o několik víc, ale většinou jsou to už opravdu hodně okrajové záležitosti jako třeba w3m, který umí mimo jiné i prohlížet webové stránky.

Jaký webový prohlížeč používáte primárně?

  • Firefox (54%, 130 Votes)
  • Google Chrome (17%, 40 Votes)
  • Jiný (9%, 21 Votes)
  • Vivaldi (6%, 14 Votes)
  • Chromium (6%, 14 Votes)
  • Opera (5%, 13 Votes)
  • SeaMonkey (2%, 5 Votes)
  • GNOME Web (1%, 2 Votes)
  • Midori (0%, 1 Votes)
  • Tor Browser (0%, 0 Votes)
  • Brave (0%, 0 Votes)
  • Otter (0%, 0 Votes)
  • IceCat (0%, 0 Votes)
  • Eolie (0%, 0 Votes)

Total Voters: 240

Nahrávání ... Nahrávání ...