S vydáním Fedory 24 si můžeme položit otázku, jaké jsou možnosti pro provoz aktuální verze Fedory na populárním minipočítači Raspberry Pi. A dokonce v posledních měsících přibylo hned několik zajímavých možností. O některých z nich se už na mojefedora.cz psalo — jedná se zejména o projekt Pignus. Jiné zatím širší pozornosti unikly — zde je na místě zmínit nadějný projekt Fedberry.
Následující článek je volným navázáním na příspěvek z release party k Fedoře 24.
Pro naprostou korektnost je vhodné dodat, že se nejedná o Fedoru jako takovou — tyto tzv. "remixy" obsahují (byť v naprosté většině) jak balíky originální Fedory ARM, tak ale i další software od třetích stran, které nejsou (bohužel jako samotné Raspberry Pi) open source a nesplňují tak podmínky pro začlenění do distribuce. A stejně tak touto kombinací vzniklý výsledek není možné nazývat Fedorou.
Jaký je tedy současný stav?
Pignus — Fedora Remix pro původní Raspberry Pi
O distribuci Pignus jste si na stránkách mojefedora.cz už přečíst mohli. Ve stručnosti se jedná o remix, který aktuálně staví na Fedoře 23 a cílí na Raspberry Pi původní generace (používající SoC BCM2835) starší architektury ARMv6. Stejnou architekturu nicméně má i novější Raspberry Pi Zero. Když uvážíme množství dosud již vyrobených počítačů Raspberry Pi, při ceně $5 za kus je Raspberry Pi Zero zajímavým prodejním artiklem a byla by škoda, kdyby proto neexistovalo žádné na Fedoře založené řešení. A Pignus přesně takovým nástrojem je. Dvě image připravené k použití vyžadující minimum počátečních znalostí.
Osobně Pignus používám na původním Raspberry Pi verze B (ještě s 256 MiB RAM sdílené s GPU) a ke vší spokojenosti. Jakkoliv je výsledné zařízení poněkud dýchavičné, Fedora není oním prvkem, kterému by to bylo možné přičítat. Ostatně svou roli tiskového serveru v domácnosti plní dosud slušně. (Přivedlo mě to ke vzpomínkám, kdy jsem s RPi experimentoval před lety krátce po jeho vydání poprvé, a k tomu, co jsem na něm provozoval... Opravdu se nároky linuxových distribucí, resp. spíš aplikací na nich provozovaných, tak zvedly? Nebo je to je jen můj subjektivní dojem?)
Pokud by vás Pignus více zajímal, mohu doporučit výbornou přednášku Ľubomíra Rintela a Richarda Marka na téma distribuce Pignus bylo možné shlédnout na letošním InstallFestu.
FedBerry — předpřipravené image pro Raspberry Pi 2
Zatímco Pignus je projekt cílící na starší verze Raspberry Pi (a Zero). FedBerry cílí ryze na Raspberry Pi novějších generací. Aktuálně je možné ho provozovat na Raspberry Pi 2 (ARMv7 SoC BCM2836) a v budoucnosti by měla přijít podpora i pro verzi 3. (Ostatně zájemci, kteří by měli zájem připojit se k vývoji, jsou vítáni.) Největší výhoda projektu je zmíněna už v titulku — opět se jedná o image (resp. jejich sadu — minimální nebo např. s Xfce) připravenou k zapsání na SD kartu a následnému spuštění systému. FedBerry podobně jako Pignus staví na Fedoře 23 (a opět tak je jejím remixem).
I tento remix jsem krátce testoval, tentokrát na Raspberry Pi 2 verze B. Z výsledku jsem měl velmi podobný pocit jako ze systému sestaveného ručně — viz předešlý článek. Vzhledem k nezbytným krokům, které bylo nutné udělat, je to poměrně logické. Dá se ale čekat, vzhledem k šíři projektu FedBerry, že mnoho specifických a více do hloubky jdoucích věcí, bude mít projekt FedBerry mnohem více a lépe podchycených (stačí se ostatně letmo podívat na jejich GitHub). Z projektu FedBerry mám velmi dobrý pocit, myslím, že je to přesně to, co Fedora v dané oblasti potřebuje — a to, co mnoho jejich uživatelů hledá.
Když chci vše provést sám...
...tak bezezbytku mohu 🙂 Jak postupovat, je popsáno přímo na wiki Fedory, nebo se můžete podívat na už zmíněné starší zde publikovaný článek. Nevýhoda je zjevná, postup o více krocích vyžaduje místy mírně netriviální znalost linuxových operačních systémů. Na druhou stranu mohu z vlastní zkušenosti říci, že postup se rychle dostane od kůži a stane se pak poměrně rychle automatismem.
Jako doplnění k návodu ve zmiňovaném článku je pouze vhodné zmínit, že pro zprovoznění zvuku je u Fedory 24 nutné do souboru:
config.txt
...umístit následující direktivu:
dtparam=audio=on
(Je to jedna z novinek, jež mohou nepříjemně překvapit.)
Takto vzniklý systém již chvíli provozuji na All-In-One PC Pi-Top CEED, což je téma samo o sobě — pokud jste zájemci o využití Raspberry Pi ve školství (což je ostatně původní smysl projektu Raspberry Pi) , mohla by Vás daná problematika zajímat ještě o chlup víc. Sám projekt osobního počítače na bázi RPi, ať již zmíněného (Pi-Top CEED) nebo původního notebooku (Pi-Top) považuji za velmi sympatický. Výsledek je každopádně funkční — ostatně aby nebyl, když zmíněný PC je vlastně řadičem LCD panelu v hezkém obalu 🙂 — a Fedora na něm nijak neuráží.
Nabootovaná Fedora 24 ARM na počítači Pi-Top CEED používajícím Raspberry Pi 2
Plusy a mínusy
Navážu na předešlou větu. Fedoru, resp. některé Fedora remixy, lze na RPi bez potíží provozovat, při provozování desktopu je pocit z odezvy systému zhruba ve stejných intencích jako Raspbian (de facto "remix" Debianu pro RPi). Nevýhodou může být nedostupnost některých nástrojů, z nichž asi nejvíc zamrzí omxplayer — multimediální přehrávač, který je schopen naplno využít výkonu hardware RPi a poskytnout plynulé Full HD video s kodekem H.264, což je hezké 🙂
Není-li toto pro vás klíčové, pak provozováni Fedory nebude — přímočaře řečeno — žádným průšvihem. Zároveň je vhodné si uvědomit, že mnoho z předchozího by bylo relevantní jen tehdy, pokud by bylo cílem Fedoru provozovat na RPi jako desktop. Pro serverové nebo IoT nasazení, které asi obě budou výrazně častější, by neměla existovat větší překážka už nyní. A z toho plyne jediné — s chutí do toho!
26. 8. 2016 at 16:21
diky za uzitecny serial
29. 8. 2016 at 12:37
Děkuji, jsem rád, že se líbí 🙂 Tvořit seriál vlastně ani nebyl původní záměr, ale asi to tak vypadá (a vzhledem k plánům do budoucna) i dál bude 🙂
19. 9. 2016 at 09:41
Zdravím, zase super článek =) chci se zeptat jestli používáte na raspberry nějaký wifi dongl nebo se připojujete k internetu přes ethernetový kabel? Já na Fedberry potřebuji používat wifi dongl (TP Link W725n) a upřímně síla a kvalita signálu je strašná. Při vzdálenosti cca 10m od routeru mi iwconfig ukazuje kvalitu 0 a sílu tak 15-30. Ptám se jestli si myslíte, že je to způsobeno špatným wifi donglem ? Na raspbianu se stejným adaptérem jsem měl při stejné vzdálenosti hodnoty okolo 50. Děkuji
19. 9. 2016 at 15:02
Díky 🙂 Používám obojí, ale primárně se připojuji přes Wi-Fi. Mrknu se, až dorazím z práce, a dám vědět, jak na tom jsem se signálem. Z hlavy si těď nevybavím, jaký přesně mám typ dongle, už je to chvíli, co jsem ho pořizoval, ale nějaký TP Link to možná bude taky. (Ale připojuji se přes stěnu a s kvalitou připojení jsem zatím problém neměl.)
20. 9. 2016 at 18:19
Zdravím, předně se omlouvám, že odepisuji až dnes, ale včera to nakonec byl pro mě velmi dlouhý den… 🙁 A mýlil jsem se, nemám TP Link, ale Edimax, konkrétně dle detekce lsusb: Edimax Technology Co., Ltd EW-7811Un 802.11n Wireless Adapter [Realtek RTL8188CUS]. Signál chytám přes stěnu, cca 4 až 5 m od zdroje a iwconfig hlásí „Signal level=74/100“. Obecně spokojenost, v Alze již tehdy nebyl drahý 🙂 Pokud se nemýlím, byl to na elinux.org jeden z doporučených modelů k RPi. (Jiné měly často výrazně vyšší spotřebu a nebylo je tak možné s RPi provozovat.)
4. 10. 2016 at 11:20
Děkuji za info, aspoň jsem se ujistil že je to způsobeno z větší části tím mým Wi-Fi donglem. Je pravda že když jsem v jedné místnosti, je to trochu lepší. Bydlím ve starším baráku, zdi jsou silné a navíc železné stropy tomu taky nepomáhají, takže se ani nedivím že je slabý signál. Potřeboval jsem se jen ujistit, protože výsledky měření používám v bakalářce, ale špatný výsledek taky výsledek. =) Ještě jednou děkuji.
10. 10. 2016 at 18:55
Není vůbec zač, rád jsem pomohl 🙂 Můžu se ze zájmu zeptat na téma bakalářky..?
11. 10. 2016 at 13:28
Samozřejmě, je to sestrojení fotopasti za použití Raspberry PI. Jde hlavně o otestování funkčnosti na různých operačních systémech. A následně to budu muset zveřejnit na GitHub.