V současnosti existuje pro počítače s operačním systémem Linux poměrně velké množství bitmapových grafických editorů. Začínající uživatelé i pokročilí grafici si mohou vybrat z široké nabídky produktů a protože mnozí grafici preferují i jednodušší a snadno ovladatelné bitmapové editory, popíšeme si dnes některé menší aplikace (MtPaint, XPaint), dále se zmíníme o programech MyPaint a Pinta ležících na pomezí mezi jednoduššími editory a většími aplikacemi a nakonec nezapomeneme ani na mnohoúčelové grafické editory typu Krita či GIMP.

Obsah

1. Bitmapové grafické editory ve Fedoře

2. MyPaint

3. MtPaint

4. Pinta

5. XPaint

6. Krita

7. GIMP

8. Odkazy na Internetu

1. Bitmapové grafické editory ve Fedoře

Bitmapových (rastrových) grafických editorů existuje pro operační systém Linux takřka nepřeberné množství, takže si jak začínající uživatel, tak i pokročilý grafik může vybrat tu aplikaci, která nejvíce vyhovuje jeho požadavkům. Některé nástroje jsou totiž vhodnější pro úpravu fotografií, jiné pro pixel art a další zase pro jednoduché a přitom často vyžadované editační operace typu otočení obrázku či jeho ořez. V dnešním článku se budeme zabývat především těmi bitmapovými editory, které jsou určeny pro kreslení a malování, nikoli primárně pro úpravu fotografií (k tomuto účelu totiž existují specializované editory, které si popíšeme příště). Z mnohoúčelových grafických editorů se zmíníme především (a asi i podle očekávání) o GIMPu a nezapomeneme ani na editor Krita, který GIMP hned v několika ohledech překonává. Ovšem kromě toho se zmíníme o bitmapových editorech MyPaint a Pinta, které jsou sice poněkud méně známé, ale stále jsou velmi dobře použitelné, a to i profesionálními grafiky, což platí především o MyPaintu.

Obrázek 1: V dále popisovaných grafických editorech je otevřen (popř. i zvětšen) tento obrázek.

Mnoho uživatelů (typicky se jedná o grafiky tvořící pixel art) si při své práci vystačí i s jednoduššími grafickými editory, což je jistě zajímavé, protože na druhé straně aplikačního spektra se nachází profesionální grafické editory (Adobe Photoshop, Corel Photo Paint), které jsou některými uživateli používány pouze pro jednoduché grafické operace typu otočení fotky, ořezání obrázku nebo odstranění jevu červených očí. Ovšem mnozí pixel artisté preferují malé a rychlé aplikace, které jim umožní pracovat efektivně a rychle, podobně jako někteří spisovatelé nedají dopustit na efektivní textové editory (popř. dnes oblíbené distraction-free editory) a „kancelářským“ textovým procesorům (OpenOffice.org, Microsoft Word) se raději vyhýbají. Mezi jednodušší a přitom snadno ovladatelné grafické editory patří například MtPaint a poněkud zastarale vypadající XPaint.

Mezi základní operace, které by měl ideální rastrový grafický editor obsahovat, patří:

  1. kresba (jednopixelovým) perem a štětcem s možností „držení stopy“ (kresba po úsečce)
  2. kresba úseček (včetně úseček vytvořených striktně pod úhly 0°, 30°, 45° atd.)
  3. kresba kružnic a elips (elipsy jsou důležité například v izometrickém pixel artu, kružnice jako pomocný tvar)
  4. snadný výběr a nabírání barev pipetou, ideálně přes klávesovou zkratku
  5. pro kreslení pixel artu použití obou tlačítek myši, ideálně pro kreslení dvěma barvami (popředí, pozadí)
  6. možnost přesunu oblastí s možností definice průhlednosti (pozadí se nepřekresluje)
  7. zvětšení pracovní části obrázku (zoom) s volitelným zobrazením mřížky
  8. v zoomovacím režimu by měly fungovat všechny nástroje
  9. při zapnutí zoomovacího režimu by měl být umožněn současně i náhled na celý obrázek v původní velikosti
  10. importy a exporty barvové palety

Obrázek 2: Všechny dále popisované grafické editory svým uživatelům nabízí stejné funkce, jako (nechvalně) známá aplikace Malování (zde je zobrazena starší verze bez ribbonu); ve skutečnosti však všechny popisované programy obsahují ještě mnohem větší množství dalších užitečných nástrojů.

Pro tvorbu složitějších obrázků či animací je vhodné, aby rastrový grafický editor implementoval i následující operace:

  1. tvorbu animací, například přes klíčové snímky, sprity, skriptování atd.
  2. možnost kresby gradientními štětci
  3. možnost kresby libovolným tvarem či částí obrázku
  4. práce s hladinami (vrstvami, layers)
  5. práce s cestami (paths)
  6. práce s „výběrem“ (což se mnohdy kombinuje s prací s cestami)
  7. použití pomocných přichytávacích čar, vodítek (ideálně s měnitelným úhlem natočení)

Obrázek 3: Poměrně často se setkáme i s potřebou detailních úprav ve zvětšené části obrázku. Zde se navíc v programu mtPaint zobrazují pravítka s přesnou pozicí kurzoru (ta je navíc zobrazena i v levém dolním rohu).

2. MyPaint

První bitmapový grafický editor, s nímž se v dnešním článku alespoň ve stručnosti seznámíme, se jmenuje MyPaint. Jedná se o sice poměrně nenápadný, ale o to zajímavější program, který si oblíbili někteří umělci; například v něm kreslil a maloval David Revoy (viz odkazy na konci článku). Skutečně se jedná o aplikaci určenou spíše pro tvorbu nových obrázků a nikoli například o program na úpravu fotek či na kreslení diagramů. Tomu odpovídá jak jeho grafické uživatelské rozhraní (režim zobrazení přes celou obrazovku, výběr nástrojů klávesovými zkratkami, minimalisticky pojaté panely nástrojů), orientace na práci s tabletem (rozpoznávání tlaku a směru), tak i nabízené kreslicí a editační nástroje.

Obrázek 4: V repositářích Fedory 25 je použita starší verze 1.1.0 grafického editoru MyPaint. Poslední stabilní verze 1.2.0, která je v mnoha oblastech vylepšena, vyšla přibližně před rokem.

MyPaint dokáže pracovat s velkým množstvím barvových prostorů, takže není omezen pouze na klasické RGB. To je důležité zejména ve chvíli, kdy se připravují materiály pro tisk. MyPaint navíc umožňuje v dialozích pro výběr barvy zobrazit i gamut (tato technika byla vylepšena ve verzi 1.2.0). Zajímavé je taktéž použití tzv. procedurálních štětců (procedural brushes), což znamená, že stopa štětce je počítána algoritmem, jenž lze v případě potřeby parametrizovat. Standardně program nabízí již řadu připravených štětců, které napodobují skutečné kreslicí nástroje (inkoustové pero, pastelka, křída…), ovšem relativně snadno je možné chování štětců upravit či si vytvořit štětce nové.

Obrázek 5: Zajímavě pojatá nabídka kreslicích nástrojů (jak je patrné, nejedná se pouze o štětce).

Obrázek 6: Editor barev používá ve výchozím nastavení standardní dialog, který uvidíme i v některých dalších editorech.

Obrázek 7: Popup dialog pro rychlou změnu barvy (tento dialog je ve verzi 1.2.0 odlišný).

Obrázek 8: Výběr barvy kreslení z barvových prostorů RGB (Red, Green, Blue) a HCY (Hue, Chroma, Luma).

Obrázek 9: Vestavěný editor barvové palety.

3. MtPaint

Zatímco program MyPaint zmíněný ve druhé kapitole je určen především pro tvorbu nových obrázků s vysokým rozlišením a s použitím pravých barev (16milionů barev, true color), navíc ideálně pomocí tabletu, je tomu v případě aplikace nazvané mtPaint poněkud jinak, protože mtPaint se pravděpodobně nejvíce přibližuje k ideálnímu grafickému editoru vhodnému pro vytváření pixel artu (opět viz odkazy na konci článku). I z tohoto důvodu někteří grafici nazývají mtPaint „pokračovatel Deluxe Paintu“, což byl slavný grafický editor, který byl původně určen pro osobní mikropočítače Amiga, Atari ST a Apple IIGS. Mimochodem, v názvu mtPaintu jsou skryty iniciály jeho autora: Mark Tyler. Jedná se o poměrně vyspělý grafický editor, jehož systémové nároky jsou na dnešní poměry opravdu minimální: Pentium 200 MHz, 32 MB RAM (bez problémů ho provozuji i na Raspberry Pi Modelu B, což zajisté není stroj, který by oplýval ohromujícím výpočetním výkonem).

Obrázek 10: Grafické uživatelské rozhraní bitmapového editoru MtPaint.

Zajímavostí je podpora zvětšování a zmenšování obrázku pomocí klávesnice, zobrazení pomocných panelů taktéž s využitím klávesnice (F2 – výběr vzorku, F3 – stopa štětce, F7 – dialog pro nastavení, F8 – barvová paleta atd.), režim kreslení dvěma barvami (levé tlačítko myši vs. pravé tlačítko myši) a možnost práce s obrázky používajícími jak barvovou paletu (8 bpp), tak i režim truecolor (24 a 32 bpp). Program mtPaint obsahuje všechny potřebné kreslicí i pomocné nástroje, včetně zoomu se zobrazením mřížky, podpory obrázků s barvovou paletou, výběrem oblastí s různým tvarem, kreslení základních geometrických tvarů přes „výběry“ apod. S využitím vrstev je možné vytvářet animace nebo si některé části obrazu „uschovat“ pro pozdější použití. Další informace o tomto zvlášť vydařeném programu je možné najít na stránkách http://mtpaint.sourceforge.net/. Z těchto stránek si můžeme mtPaint stáhnout v případě, že jej nenaleznete v repositáři své oblíbené distribuce (ve Fedoře ho však samozřejmě najdete). Český návod pro mtPaint vytvořil Pavel Růžička.

Obrázek 11: Míchání barvy pro kreslení či vyplňování. Povšimněte si, že lze zvlášť nastavit barvu pro levé i pravé tlačítko myši.

Obrázek 12: Editace obrázku při zvětšení a zvýraznění mřížky pixelů.

Obrázek 13: Výběr tvaru stopy štětce.

Obrázek 14: Při zvětšování a zmenšování obrázků lze zvolit mezi několika různými algoritmy (platí pro obrázky s pravými barvami).

Obrázek 15: Dialog pro nastavení algoritmu pro zmenšení počtu barev. To se provádí například při přípravě spritů do některých her atd.

Obrázek 16: Menu je možné „odtrhnout“ a použít jako samostatné panely (toolbary).

Obrázek 17: Při úpravách fotek je možné zobrazit histogram.

4. Pinta

Bitmapový grafický editor s příhodným názvem Pinta je inspirován aplikací Paint.NET, což je poměrně dobře patrné již při porovnání grafického uživatelského rozhraní obou programů (ostatně i Pinta je postavena na technologii .NET, resp. v Linuxu na projektu Mono). Editor Pinta svým uživatelům nabízí všechny základní kreslicí a editační nástroje, podporuje práci s hladinami, umožňuje kreslit a/nebo vyplňovat základní geometrické tvary a samozřejmě přidávat do upravovaných obrázků nápisy a textové popisky. Kromě toho je možné na obrázek nebo na jeho vybranou část aplikovat několik filtrů, i když pro praktické účely je možné z nabízeného seznamu použít jen několik filtrů (mezi nejčastěji používané filtry bude pravděpodobně patřit zaostření).

Obrázek 18: Dialog se základními informacemi o grafickém editoru Pinta.

Autoři této aplikace se pravděpodobně poučili z problémů, které mnoha uživatelům způsobovalo původní grafické uživatelské prostředí konkurenčního GIMPu (na tyto problémy vývojáři navíc velmi dlouho nereagovali), takže je v Pintě možné „dokovat“ jednotlivé panely s nástroji do hlavního okna, popř. je v případě potřeby naopak odlepit a přesunout na jiné místo na obrazovce nebo na jiný monitor. Tímto způsobem, který je ke spokojenosti uživatelů používán i v dalších aplikacích (jmenujme například Eclipse a LibreOffice) lze program Pinta cíleně přizpůsobit požadavkům uživatele.

Obrázek 19: Aplikace „klasického“ filtru Emboss.

Zajímavě řešená je historie prováděných operací s editovaným obrázkem a s tím související funkce Undo. Grafický editor Pinta si totiž pamatuje všechny prováděné operace, které jsou navíc přehledně zobrazeny na panelu nazvaném History. Bez problémů je tak možné nějakou editační operaci vrátit zpět, přičemž mezi zaznamenávané operace nepatří pouze kreslení, ale například i aplikace filtrů, práce s hladinami apod.

Obrázek 20: Užitečná je funkce bublinkové nápovědy, která se zobrazí ve chvíli, kdy se kurzor myši nastaví na nějaký ovládací prvek.

Obrázek 21: Editace obrázku při zvětšení a zvýraznění mřížky pixelů.

Obrázek 22: Dialog pro výběr barvy pro kreslení a/nebo vyplňování.

Obrázek 23: Automatický výběr ploch v obrázku, které mají shodnou či podobnou barvu.

5. XPaint

Čtvrtým bitmapovým grafickým editorem, s nímž se v dnešním článku seznámíme, je editor nazvaný XPaint. Jedná se o aplikaci, jejíž grafické uživatelské rozhraní je založeno na knihovně nazvané „X Athena Widgets (Xaw)“, která je již poměrně dlouho považována za zastaralou, a to jak z hlediska vzhledu a způsobu ovládání (look and feel), tak i jejího API. Právě knihovna Xaw nejvíce ovlivňuje uživatelskou přítulnost resp. v tomto případě spíše nepřítulnost této aplikace, což je škoda, protože XPaint ve skutečnosti není vůbec špatná aplikace. Uživatelům nabízí většinu základních kreslicích příkazů, možnost detailních úprav ve zvětšeném výřezu obrázku, nástroj pro výběr (selection), vkládání popisků do obrázku apod. XPaint byl navržen pro ovládání myší, proto při použití tabletu nebude rozpoznán tlak (na rozdíl od vyspělejších editorů).

Obrázek 24: Toolbar programu XPaint a dialog s nápovědou. Povšimněte si zastarale vypadajících ovládacích prvků.

Zajímavé je, že zatímco v dále zmíněném GIMPu je možné tvořit uživatelské skripty či celé pluginy v programovacím jazyce Scheme popř. v Pythonu (což asi ocení větší množství uživatelů), používá XPaint běžné standardní céčko. Pluginy se tedy nejdříve musí přeložit pomocí překladače GCC a teprve poté je možné je spustit. XPaint je použitelný spíše na úpravu pixeartových obrázků než fotografií, ovšem pro většinu uživatelů bude pravděpodobně lepší použít i pro tuto činnost spíše MtPaint, který je aktivně vyvíjen, je dostupný pro větší množství operačních systémů (XPaint je vázán na X zatímco MtPaint lze přeložit na všech systémech, kde je knihovna Gtk), podporuje větší množství souborových formátů a má vylepšenou operaci Undo.

Obrázek 25: Editovaný obrázek zobrazený v samostatném okně společně se základními nástroji.

Obrázek 26: Speciální okno, v němž je možné upravovat zvětšený výřez obrázku.

Obrázek 27: Editace zvětšeného obrázku a dialog s tvary, které je možné do obrázku vkládat (ve skutečnosti se jedná o stopy štětce, což je zajímavý trik).

Obrázek 28: Do obrázku lze samozřejmě vkládat i textové popisky.

6. Krita

Grafici, kteří potřebují vytvářet komplikovanější obrázky s využitím různých tvarů a typů štětců (navíc s pomocí tabletu a nikoli myši), mohou použít pokročilý a mnohoúčelový grafický editor nazvaný Krita (původně se jmenoval Krayon), který v oblasti ruční kresby nových obrázků nabízí snad ještě větší možnosti než konkurenční GIMP. Editor Krita dokáže pracovat i s bitmapovými obrázky s použitím barvových modelů CMYK, L*a*b, samozřejmě i běžného RGB apod., navíc podporuje i ICC a EXR. Jak již jeho název napovídá, jedná se o program určený pro prostředí KDE, ovšem z přiložených screenshotů je patrné, že ho je možné bez větších problémů používat i v Gnome Shellu, tedy ve výchozím desktopovém prostředí Fedory.

Obrázek 29: Okno s úvodními informacemi o grafickém editoru Krita.

Tomuto pokročilému grafickému editoru bude věnován samostatný článek, takže si dnes pouze ve stručnosti shrňme jeho nejdůležitější vlastnosti. Na první pohled zaujme propracované grafické uživatelské rozhraní Krity, k němuž patří i kontextové menu (viz screenshot číslo 31), v němž se objevují vybrané nástroje a další nastavení, které mají v daný okamžik význam. Velká je nabídka štětců, jejichž vlastnost se navíc dají modifikovat a navíc dokážou při kreslení na tabletu reagovat na tlak a směr stylusu (pera používaného pro kreslení s tabletem). Při volném kreslení je navíc možné zapnout režim, který odstraňuje záchvěvy ruky (to se ostatně hodí i při pokusech o kreslení pomocí myši).

Obrázek 30: Editace zvětšeného obrázku.

V Kritě lze vytvářet i textury, a to díky takzvanému wrap around režimu, v němž se z obrázku stanou vedle sebe zobrazené dlaždice. Díky tomu grafik ihned vidí, jestli na sebe dlaždice v textuře dobře navazují. Při použití filtrů je možné provést náhled na aplikaci filtru v reálném čase (což kupodivu stále některé další grafické editory nenabízí). Krita taktéž dokáže při zobrazení GUI i při provádění grafických operací používat knihovnu OpenGL a tím pádem využít i možnosti grafické akcelerace. S podrobnostmi o tomto všestranném grafickém editoru se seznámíme v samostatném článku.

Obrázek 31: Kontextové menu typické právě pro program Krita.

Obrázek 32: Parametry hladin resp. způsobu jejich kombinace.

Obrázek 33: Nabídka štětců pro kreslení.

Obrázek 34: Konfigurace Krity.

7. GIMP

Obrázek 35: Původní a současně i výchozí nastavení grafického uživatelského rozhraní GIMPu se samostatnými okny.

Jak nástroj tužka, tak i štětec je možné použít při vytváření úseček (při nájezdu na druhý bod se stiskne klávesa Shift) a pomocí další modifikační klávesy je možné kreslit úsečky pod pevným úhlem. Při zvětšování pracovní oblasti je vhodné si nechat zobrazit pomocnou mřížku na velikost 1×1 pixel tak, jak je ukázáno v následujícím dialogu. Také se při práci ve výřezu vyplatí zobrazit náhledové okno, které mj. obsahuje ikony pro změnu zoomu, takže není zapotřebí používat relativně špatně ovladatelnou lupu. Někteří uživatelé GIMPu vyčítají nepřehledné uživatelské rozhraní, ovšem od verze 2.8 je možné grafické uživatelské rozhraní upravit přepnutím do režimu, v němž se všechny panely i samotný editovaný obrázek zobrazí v jediném oknu. Toto přepnutí je skryté v menu Windows pod položkou nazvanou Single-Window Mode.

Obrázek 36: Přepnutí GIMPu do režimu zobrazení s jediným oknem obsahujícím jak obrázek, tak i všechny nástroje.

Ovšem jednou z nejzajímavějších a taktéž nejužitečnějších vlastností tohoto grafického editoru je jeho aplikační programové rozhraní (API) zpřístupňující programátorům prakticky veškerou funkcionalitu GIMPu a taktéž podpora pro skriptování, přičemž skripty mají přístup k API, nezávisle na tom, ve kterém programovacím jazyce byly vytvořeny. Původně se v GIMPu mohly psát skripty pouze v programovacím jazyce Scheme (pro tyto skripty se používá název Script-Fu), ovšem v současnosti existuje podpora i pro populární programovací jazyk Python, který mimochodem některé své vlastnosti převzal právě ze Scheme a LISPu.

Obrázek 37: V repositářích Fedory najdeme tuto verzi GIMPu.

Programátor může při tvorbě skriptů určených pro grafický editor GIMP používat širokou paletu objektů spravovaných samotným editorem. Mnohé z těchto objektů jsou dostupné i uživatelům z grafického uživatelského rozhraní editoru, kde je s nimi možné různým způsobem manipulovat. Jedná se především o samotné obrázky (což je asi logické), dále pak hladiny umisťované do obrázků (kreslení je prováděno do hladin), kanály, tužky, štětce, barvové palety, výběry atd.

Obrázek 38: Konzole pro tvorbu, spouštění a ladění skriptů i pluginů.

Skripty psané v jazyce Scheme či Python mohou buď při svém běhu vytvořit objekty nové, což například může vést ke skutečnému vytvoření nového obrázku, přidání hladiny do obrázku atd., nebo mohou pomocí rozličných dotazovacích funkcí získat některý z již existujících objektů. Například skript, který má vykreslit nějaký objekt do aktivního obrázku, musí získat identifikátor tohoto obrázku (vždy se jedná o celé číslo, protože API GIMPu je poměrně nízkoúrovňové), následně identifikátor hladiny a teprve poté je možné provést požadovanou činnost.

Obrázek 39: Spuštění interaktivní konzole (původní GUI GIMPu).

Obrázek 40: Popis funkcí, které je možné ze skriptů/pluginů volat.

Obrázek 41: Dialog pro nastavení parametrů pro uživatelský plugin.

Obrázek 42: Výsledek činnosti uživatelského pluginu.

8. Odkazy na Internetu

  1. MyPaint Home Page
    http://mypaint.org/
  2. MyPaint – Documentation
    https://github.com/mypaint/mypaint/wiki/Documentation
  3. Digital Watercolor with Mypaint 0.9 and Gimp-painter (video)
    https://vimeo.com/18157214
  4. Water in Nature – a MyPaint + GIMP tutorial
    http://www.gimptalk.com/index.php?showtopic=37706
  5. MyPaint (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/MyPaint
  6. David Revoy (mj. používá MyPaint, GIMP i Kritu)
    http://davidrevoy.com/
  7. Gamut
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Gamut
  8. MtPaint Home Page
    http://mtpaint.sourceforge.net/
  9. The mtPaint Handbook
    http://mtpaint.sourceforge.net/handbook/en_GB/chap_00.html
  10. MtPaint na Free Software Directory
    https://directory.fsf.org/wiki/MtPaint
  11. GIMP Home Page
    http://www.gimp.org/
  12. A Script-Fu Tutorial
    http://www.linuxtopia.org/online_books/graphics_tools/gimp_user_manual/en/gimp-using-script-fu-tutorial.html
  13. A Script-Fu Tutorial
    http://docs.gimp.org/en/gimp-using-script-fu-tutorial.html
  14. XPaint (minimalisticky pojatá home page)
    http://sf-xpaint.sourceforge.net/
  15. XPaint (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/XPaint
  16. X Athena Widgets
    https://en.wikipedia.org/wiki/X_Athena_Widgets
  17. Pinta: Painting Made Simple
    https://pinta-project.com/pintaproject/pinta/
  18. Pinta (software)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Pinta_%28software%29
  19. Krita Home Page
    https://krita.org/en/
  20. Krita (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Krita
  21. Pinta – Image Editing Alternative to The GIMP
    https://www.maketecheasier.com/pinta-image-editing-alternative-to-the-gimp/