Seriál „Jak používá Fedoru…“ zpovídá uživatele Fedory, kteří ji používají k zajímavým účelům. Cílem je ukázat, jak lidé Fedoru používají a jak může být její využití rozmanité. Myslíte si, že by čtenáře mohlo Vaše využití Fedory zajímat? Napište nám na [email protected]

Kdo je František Zatloukal? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Ahoj, jsem František Zatloukal a aktuálně pracuji jako Quality Engineer v týmu Fedora QE. Mám velké štěstí, jelikož jsem za práci na Fedoře placený a mohu se jí tak věnovat nejen ve volném čase. Ve zkratce se starám o to, aby bylo ve Fedoře co nejméně chyb a zároveň i vycházela včas 🙂 . Komunikuji s vývojáři, když je potřeba urgentně řešit nějaký problém, testovat opravy a nebo třeba pomáhat uživatelům vyprodukovat všechny potřebné informace k nějakému problému. Poslední dobou kromě testování a všeho možného kolem kvality pečuji o několik balíčků ve Fedoře a vyvíjím backend pro Fedora Packager Dashboard, realizaci nápadu Mira Hrončoka na zobrazování všeho důležitého pro balíčkáře ve Fedoře.


Fedora Packager Dashboard

Někteří čtenáři mě mohou také znát jako člověka, co pomáhal kolem Ubuntu.cz, případně jako autora článků na serveru Linuxexpres.cz .

Odkdy používáš Linux a proč sis vybral právě jej? Používáš také Fedoru?

S Linuxem jsem pořádně začal na Ubuntu někdy kolem verze 10.10 v době, kdy jsem si pořídil svůj první laptop (konkrétně netbook). Už tou dobou mě táhlo testování nejnovějších verzí, a tak jsem notebook snad během prvního týdne musel několikrát přeinstalovat, protože jsem se neúspěšně pokoušel používat testovací verze nového vydání.

Po čase mi začalo vadit, že v Ubuntu naprostá většina komponent nedostávala aktualizace častěji než dvakrát ročně v rámci nového vydání a začal jsem se poohlížet po něčem „živějším“. Do oka mi padla Fedora, protože jsem věděl, že na ní pracuje spousta lidí z Brna, tak jsem se ji rozhodl zkusit, byla to tuším nějaká verze 17/18. Fedora byla také první distribuce, kde jsem se kromě jejího používání rozhodl i aktivněji zapojit a začal občas hlásit nějaké chyby, na které jsem při používání narazil.

Kde všude Linux používáš a na jakém hardware?

Linux mám (kromě svého telefonu) na pracovním laptopu – Lenovo P1 Gen 2, což je teda poměrně výkonná, ale zároveň skvěle přenosná mašina. Kromě laptopu mám ještě desktop, který aktuálně plní roli herní konzole, ale než jsem dostal P1 na práci, tak jsem některé výpočetně náročné úkony prováděl na něm.

Kromě hraní mi slouží desktop v této době covidu a práce z domu také k validačnímu testování Fedory před vydáním. Vedle Fedory na něm mám v dual bootu i Windows, protože ne vše, co mám ve své herní knihovně, funguje pod Wine. A nakonec HDR na Linuxu zatím není podporované, takže na to, vychutnat si nějakou moderní hru v plné parádě, je dualboot potřeba.

Jaký software v Linuxu používáš?

Základ mi tvoří Fedora Workstation a prostředí GNOME (spolu s pár rozšířeními jako Dash to Dock, Weather, a další). Na programování používám editor VSCode, na který posledních pár let nedám dopustit. Kromě podpory všech možných i nemožných formátů a hromady užitečných rozšíření má skvělou integraci s laděním v Pythonu a gitem, zejména umí být nápomocný při konfliktech během rebasování větví. K vývoji bezesporu patří i emulátor terminálu, kde jsem nadmíru spokojený s aplikací Tilix, která má excelentní možnosti zobrazení a rozdělení několika terminálů do workspaců podle kontextu práce. Na porovnávání souborů mám meld.


Tilix


VSCode

Z nějakých zajímavých utilit v CLI bych vypíchl hlavně nástroj tig, který je pro přehled v projektech s několika větvemi nenahraditelný. Kromě toho často používám Ipython, mock, a hromadu dalších.

A z těch klasických aplikací - k prohlížení webu mám Chrome, na hudbu Spotify, pro chat Telegram a Hexchat, na hraní wine a Steam. Pravděpodobně nic zvláštního.

Jak testování Fedory ovlivnila pandemie COVIDu a práce z domu?

Ze začátku to bylo přece jenom složitější. Spoustu testování provádíme na dedikovaných strojích, které na nějakou dobu uvízly v ofisu, kde se nedalo hned po vypuknutí moc dobře dostat. To se časem vyřešilo a stroje jsme si rozebrali domů. Co je ale poměrně nepříjemné, je absence možnosti nějaké ad hoc komunikace a společné řešení problémů. Poměrně často se při nalezení nějakého problému ve Fedoře hodí to, že u daného stroje je více lidí a může proběhnout brainstorming a ladění, zkoušení. Když je každý člen týmu doma, tak to po chatu taky “nějak jde”, ale často proces komunikace a popisování problému na dálku zabere zbytečně poměrně dlouho. Jinak ale Fedora dál vychází, a snad nikomu nezabíjí koťátka a nežere data 🙂 .