V již dvacáté první části seriálu o použití assembleru v Linuxu dokončíme téma, kterému jsme se začali věnovat minule. Jedná se o způsob použití podmínek (resp. přesněji řečeno instrukcí s podmínkami) při zpracování dat na moderní 64bitové mikroprocesorové architektuře AArch64. Procesory s touto architekturou totiž… Pokračovat ve čtení →
V dnešní části seriálu o použití assembleru v Linuxu si na několika demonstračních příkladech ukážeme, jakým způsobem je možné využívat nepodmíněné i podmíněné skoky na procesorech s architekturou AArch64 při implementaci programových smyček s podmínkou testovanou na začátku či na konci každé iterace. Uvidíme,… Pokračovat ve čtení →
Ve všech předchozích částech tohoto seriálu jsme se zabývali především psaním programového kódu pro mikroprocesory s architekturami x86, x86-64 a 32bitovou architekturou ARM. Ovšem stále častěji se můžeme setkat se zařízeními, v nichž je použit nějaký mikroprocesor s architekturou AArch64, tedy se 64bitovým… Pokračovat ve čtení →
Téma volání knihovních funkcí z assembleru dnes dokončíme. Ukážeme si totiž, jakým způsobem se volá funkce printf s proměnným počtem parametrů, což je zejména na architektuře x86-64 řešeno poněkud zvláštním způsobem. Všechny dnes popsané příklady budou implementovány jak pro již zmíněnou architekturu… Pokračovat ve čtení →
Předchozí článek, v němž jsme si ve stručnosti popsali konvence používané při volání knihovních funkcí na mikroprocesorech s 64bitovou architekturou x86-64, dnes doplníme, protože si řekneme, jakým způsobem se volají knihovní funkce na 32bitových mikroprocesorech s architekturou ARM. Dnešní díl tedy bude zaměřen… Pokračovat ve čtení →
V demonstračních příkladech, které jsme si ukazovali v předchozích částech tohoto seriálu, jsme si prozatím vystačili s voláním několika funkcí jádra operačního systému (jedná se o takzvané syscalls). V praxi se však dříve či později dostaneme do situace, kdy je zapotřebí používat i… Pokračovat ve čtení →
V předchozím článku věnovaném použití assembleru v Linuxu jsme se seznámili se základními vlastnosti matematického koprocesoru využívaného na platformách i386 a x86-64. Dnes si vyzkoušíme aplikaci některých vybraných instrukcí v trojici demonstračních příkladů. Ukážeme si i některé mezní případy a výjimky, které mohou… Pokračovat ve čtení →
Nedílnou součástí prakticky všech moderních mikroprocesorů i některých mikrořadičů je modul určený pro provádění operací s hodnotami s plovoucí řádovou čárkou. S některými možnostmi nabízenými tímto modulem, který se v minulosti označoval termínem „matematický koprocesor“, se ve stručnosti seznámíme v dnešním článku.
This site is not affiliated with or endorsed by the Fedora Project.
Kontakt: redakce@mojefedora.cz | Pište pro mojefedora.cz
Některé materiály na těchto stránkách pocházejí z webu fedoramagazine.org
Přihlásit se