V demonstračních příkladech, které jsme si ukazovali v předchozích částech tohoto seriálu, jsme si prozatím vystačili s voláním několika funkcí jádra operačního systému (jedná se o takzvané syscalls). V praxi se však dříve či později dostaneme do situace, kdy je zapotřebí používat i… Pokračovat ve čtení →
V předchozím článku věnovaném použití assembleru v Linuxu jsme se seznámili se základními vlastnosti matematického koprocesoru využívaného na platformách i386 a x86-64. Dnes si vyzkoušíme aplikaci některých vybraných instrukcí v trojici demonstračních příkladů. Ukážeme si i některé mezní případy a výjimky, které mohou… Pokračovat ve čtení →
Nedílnou součástí prakticky všech moderních mikroprocesorů i některých mikrořadičů je modul určený pro provádění operací s hodnotami s plovoucí řádovou čárkou. S některými možnostmi nabízenými tímto modulem, který se v minulosti označoval termínem „matematický koprocesor“, se ve stručnosti seznámíme v dnešním článku.
V relativně velkém množství algoritmů se nepracuje pouze s bajty či ještě širšími slovy (16bitů, 32bitů, 64bitů), ale „pouze“ s jednotlivými bity. Z tohoto důvodu nalezneme u některých typů mikroprocesorových architektur speciální instrukce určené pro manipulaci s bity, konkrétně pro… Pokračovat ve čtení →
Ve dvanácté části seriálu o použití assembleru v Linuxu použijeme znalosti a aritmetických a logických instrukcích i o bitových posunech, které jsme získali v předchozích článcích. Vytvoříme si totiž několik maker a k nim přidružených subrutin určených pro výpis hexadecimálních… Pokračovat ve čtení →
Nedílnou součástí většiny programů psaných v assembleru jsou i instrukce provádějící logické a bitové operace. Do této skupiny patří zejména instrukce NOT, AND, OR a XOR doplněné o instrukci nazvanou jednoduše TEST. Nesmíme ovšem zapomenout ani na bitové rotace, bitové posuny… Pokračovat ve čtení →
Ve většině aplikací, jejichž části jsou psané v assembleru, se setkáme s nutností zpracovávat celočíselné hodnoty se znaménkem, což například v programovacím jazyce C odpovídá datovému typu signed int. Naprostá většina moderních mikroprocesorů práci s tímto datovým typem nativně podporuje,… Pokračovat ve čtení →
V pořadí již devátém článku o použití assembleru v operačním systému Linux dokončíme popis makrosystému GNU Assembleru. Minule jsme se seznámili se způsobem vytvoření jednoduchých maker s případnými parametry, ovšem ve skutečnosti GNU Assembler nabízí programátorům i další možnosti, například… Pokračovat ve čtení →
This site is not affiliated with or endorsed by the Fedora Project.
Kontakt: redakce@mojefedora.cz | Pište pro mojefedora.cz
Některé materiály na těchto stránkách pocházejí z webu fedoramagazine.org
Přihlásit se