V relativně velkém množství algoritmů se nepracuje pouze s bajty či ještě širšími slovy (16bitů, 32bitů, 64bitů), ale „pouze“ s jednotlivými bity. Z tohoto důvodu nalezneme u některých typů mikroprocesorových architektur speciální instrukce určené pro manipulaci s bity, konkrétně pro… Pokračovat ve čtení →
Ve dvanácté části seriálu o použití assembleru v Linuxu použijeme znalosti a aritmetických a logických instrukcích i o bitových posunech, které jsme získali v předchozích článcích. Vytvoříme si totiž několik maker a k nim přidružených subrutin určených pro výpis hexadecimálních… Pokračovat ve čtení →
Nedílnou součástí většiny programů psaných v assembleru jsou i instrukce provádějící logické a bitové operace. Do této skupiny patří zejména instrukce NOT, AND, OR a XOR doplněné o instrukci nazvanou jednoduše TEST. Nesmíme ovšem zapomenout ani na bitové rotace, bitové posuny… Pokračovat ve čtení →
Osmá část seriálu o použití assembleru v Linuxu je věnována makrům, které je možné využít pro zjednodušení popř. pro zpřehlednění zápisů zdrojových kódů pro GNU Assembler. Seznámíme se především se způsobem předávání parametrů volaným makrům a taktéž s použitím interního… Pokračovat ve čtení →
Příznakové bity a podmíněné skoky, se kterými jsme se setkali už ve čtvrté části tohoto seriálu, se samozřejmě nepoužívají pouze na platformách i386 a x86_64. Podobný systém můžeme nalézt i u mikroprocesorů s architekturou ARM, v nichž je dokonce možné použít podmínky… Pokračovat ve čtení →
Ve čtvrté části článku o použití assembleru (nejenom) v Linuxu se budeme zabývat technikami využívanými pro tvorbu podmínek a taktéž různých typů programových smyček v assembleru, což je problematika, která na většině v současnosti používaných mikroprocesorových architektur vyžaduje práci s takzvanými příznaky (či příznakovými… Pokračovat ve čtení →
Ve třetí části článku o použití assembleru v Linuxu si ukážeme složitější program reagující na uživatelský vstup. Tento program bude napsán v několika variantách – pro architekturu i386/x86_64, dále pro architektury s/390 a s/390x a nezapomeneme ani na původní 32bitovou architekturu ARM,… Pokračovat ve čtení →
Ve druhé části článku o použití assembleru v Linuxu se seznámíme s dalšími jednoduchými příklady, v nichž se budou využívat pouze služby jádra operačního systému, což znamená, že k vytvářeným programům nebude nutné připojovat (linkovat) žádné další knihovny. Všechny příklady budou připraveny jak pro… Pokračovat ve čtení →
This site is not affiliated with or endorsed by the Fedora Project.
Kontakt: redakce@mojefedora.cz | Pište pro mojefedora.cz
Některé materiály na těchto stránkách pocházejí z webu fedoramagazine.org
Přihlásit se