Ve většině aplikací, jejichž části jsou psané v assembleru, se setkáme s nutností zpracovávat celočíselné hodnoty se znaménkem, což například v programovacím jazyce C odpovídá datovému typu signed int. Naprostá většina moderních mikroprocesorů práci s tímto datovým typem nativně podporuje,… Pokračovat ve čtení →
V pořadí již devátém článku o použití assembleru v operačním systému Linux dokončíme popis makrosystému GNU Assembleru. Minule jsme se seznámili se způsobem vytvoření jednoduchých maker s případnými parametry, ovšem ve skutečnosti GNU Assembler nabízí programátorům i další možnosti, například… Pokračovat ve čtení →
Osmá část seriálu o použití assembleru v Linuxu je věnována makrům, které je možné využít pro zjednodušení popř. pro zpřehlednění zápisů zdrojových kódů pro GNU Assembler. Seznámíme se především se způsobem předávání parametrů volaným makrům a taktéž s použitím interního… Pokračovat ve čtení →
V šesté části seriálu o použití assembleru v Linuxu se seznámíme se základními způsoby manipulace se zásobníkem na mikroprocesorech s architekturami i386 a x86_64. Popíšeme si především instrukce CALL, RET, PUSH a POP i použití relativního adresování při přístupu k… Pokračovat ve čtení →
V šesté části seriálu o použití assembleru v Linuxu se seznámíme se základními způsoby manipulace se zásobníkem na mikroprocesorech s architekturami i386 a x86_64. Popíšeme si především instrukce CALL, RET, PUSH a POP i použití relativního adresování při přístupu k… Pokračovat ve čtení →
Příznakové bity a podmíněné skoky, se kterými jsme se setkali už ve čtvrté části tohoto seriálu, se samozřejmě nepoužívají pouze na platformách i386 a x86_64. Podobný systém můžeme nalézt i u mikroprocesorů s architekturou ARM, v nichž je dokonce možné použít podmínky… Pokračovat ve čtení →
Ve čtvrté části článku o použití assembleru (nejenom) v Linuxu se budeme zabývat technikami využívanými pro tvorbu podmínek a taktéž různých typů programových smyček v assembleru, což je problematika, která na většině v současnosti používaných mikroprocesorových architektur vyžaduje práci s takzvanými příznaky (či příznakovými… Pokračovat ve čtení →
Ve třetí části článku o použití assembleru v Linuxu si ukážeme složitější program reagující na uživatelský vstup. Tento program bude napsán v několika variantách – pro architekturu i386/x86_64, dále pro architektury s/390 a s/390x a nezapomeneme ani na původní 32bitovou architekturu ARM,… Pokračovat ve čtení →
This site is not affiliated with or endorsed by the Fedora Project.
Kontakt: redakce@mojefedora.cz | Pište pro mojefedora.cz
Některé materiály na těchto stránkách pocházejí z webu fedoramagazine.org
Přihlásit se